Ve středu zasedal Fed a téměř jednohlasně rozhodl o snížení sazeb o 50 bazických bodů. Znamená takto prudké snížení problém v ekonomice nebo je tam jiný důvod? Akciový index S&P 500 reaguje růstem nad 5700 bodů. Bitcoin se vrací nad 63 000 USD. Zlato poprvé překonává 2 620 USD za unci na spotovém trhu.
Nejvolatilnější kryptoměny
Bitcoin se začal výrazněji hýbat během středečního projevu Jerome Powella, společně s dalšími aktivy jako index S&P 500 nebo zlato. Očekávala se zvýšená volatilita. I díky tomu se Bitcoinu povedlo konečně dostat nad horní linii rezistenční pásma na úrovni 62 000 USD. Následně pokračuje v růstu a dostává se až po 64 100 USD.
Teď bych na grafu rád viděl ustálení nad hladinou 62 000 USD a potvrzení této zóny jako supportní hladiny. Altcoiny si za poslední dny připisují hezké zisky v nižších desítkách procent. Sentiment na trhu pro spekulativní aktiva se zlepšuje.
Video: Fed panikaří?
Fed snížil úrokové sazby o 50 bazických bodů. Co můžeme očekávat dál?
Hlavní události minulého týdne bylo středeční zasedání americké centrální banky Fed. Rozhodovalo se o snížení úrokových sazeb. Nakonec se potvrdilo očekávání pro snížení o 50 bazických bodů. Konkrétní důvody však šéf Jerome Powell neprozradil, držel se všeobecných „omáček“, které už známe z projevů dalších zástupců Fedu.
Snížení o 50 bazických bodů nám signalizoval poslední týden nástroj Fed Watch Tool. (První tabulka výše ze začátku týdne). Jerome Powell zmínil, že k tomuto snížení došlo téměř jednohlasně na základě aktuálních makro ekonomických dat. Zároveň jim to přišlo jako správné rozhodnutí.
Můžu jenom spekulovat, avšak nepřišel jsem na lepší důvod než to, že nechtějí výrazně snižovat sazby na dalším zasedání hned před volbami amerického prezidenta. Zatím tomu však neodpovídá aktuální tabulka Watch Tool-u (druhá tabulka výše). V ní můžeme vidět 67,9 procentní pravděpodobnost pro snížení o dalších 25 bazických bodů na zasedání začátkem listopadu.
Dluhopisové trhy předpokládají celkem agresivní snižování sazeb. Celkem by mělo do konce roku dojít ke snížení o 100 až 125 bazických bodů. To se může velmi lehce změnit během pár dní. Fed teď bude vyčkávat nové aktuálnější data.
Můžeme pozorovat pokles inflace ve všech velkých ekonomikách jako eurozóna, Kanada a Británie. U všech se dostává celková meziroční inflace poblíž cílovým dvou procentům. Problémem je nadále jádrová inflace, která (až na Kanadu) setrvává vysoko nad 3-3,6 procentními body.
Domnívám se, že nejvíce k poklesu inflace teď napomáhá pokles ropy a některých zemědělských komodit jako sója, kukuřice, pšenice a podobně. Na jejích grafech můžeme pozorovat formování dna, falling wedge a konvergence indikátorů na týdenním grafu.
U vícero z nich spekuluji na blízké otáčení trendu a rotaci nahoru. Pokud někdo ví o společnosti, která je vyloženě producent kukuřice, budu rád za tip (ticker + název) pro hlubší analýzu dle Technické analýzy a fundamentů. Níže týdenní graf kukuřice s ukázkovým patternem „Falling wedge“.
Něco jiné je to u ropy, která se po propadu pod klíčový support 72 USD za barel lehce vrací zpátky pro otestování rezistence. Další propad ceny ropy může signalizovat dále upadající poptávku po ropě a slabší transportní sektor (velmi negativní signál pro zdraví ekonomiky). Detailnější graf pro ropu jsem rozebral v posledním přehledu trhu.
S vývojem inflace to vůbec není jednoduché. Navíc celková americká inflace poslední 4 měsíce stagnuje kolem 3,2 procenta. Prudké snížení úrokových sazeb ji může velmi lehce přehoupnout zpátky do růstového trendu. V tom případě by byl Fed nucený pozastavit snižování sazeb nebo je zpátky lehce zvýšit. To může způsobit zmatek a slušnou paniku na trzích.
Očekávání dluhopisového trhu pro snížení úrokových sazeb o 100 až 125 bazických bodů mi proto přijde přehnané. Na grafech výše můžete vidět historické srovnání několika momentů, kdy bylo očekávání trhů pro snížení sazeb „jenom“ o 50 až 75 bazických bodů za rok ze strany Fedu. Teď trhy doufají v ještě výraznější snížení za 3 měsíce.
Musím připomenout, že ve všech případech došlo k prudkému snížení sazeb z důvodů problému v americké ekonomice. Zároveň ve všech případech následovala ekonomická krize. Tu doprovázel pokles akciových indexů. Konkrétně index S&P 500 klesal přibližně o 20 až 40 procent. Zvládne Fed poprvé zkonstruovat ideální „soft-landing“ ekonomiky, nebo se historie zopakuje?
Sleduj Adamovo investiční portfolio s pravidelným komentářem, jak postupuje.
A mnoho dalšího bonusového obsahu.
Americké akciové indexy posilují, spekulativní nálada na akciových trzích graduje
V minulém přehledu jsme si ukázali na grafu kam až může růst akciový index S&P 500, pokud Fed naznačí, že jim jde vše podle plánu. Teď index proráží nad 5 720 bodů jakoby bylo v ekonomikách vše růžové a bez jediného problému. Spekulativní nálada investorů na „soft-landing“ naceňuje nejen velké akciové indexy k dokonalosti. Přitom Bank of America vidí akciový index S&P 500 překoupený téměř na základě všech valuačních ukazatelů (19 ze 20).
Na tří denním grafu akciového indexu S&P 500 můžeme pozorovat proražení nad předchozí vrcholek kolem 5 668 bodů po opakovaných pokusech. To je signál, že sentiment na trhu je zatím positivní až spekulativní. Proto sleduji dlouhodobý růstový kanál (bílé linie) jako potenciální vrchol koncem roku 2024. Už to vypadá, že skutečný zlom bude až kolem amerických prezidentských voleb, respektive dalšího zasedání Fedu v listopadu.
Ani jeden z kandidátů se netají politikou rozhazování peněz nad možnosti státního rozpočtu a hlubokého deficitu. Pro nejbližší roky se odhaduje deficit amerického státního rozpočtu na 3 až 3,5 biliónů USD ročně. Tím pádem za následující čtyřleté období může americký státní dluh vyrůst ze 35 až na 50 biliónů USD. Osobně odhaduji ještě lehce víc.
Uvažujme tedy s 50 procentním zvýšením amerického státního dluhu za 4 roky. To jsou šílené astronomické sumy. Tento růst dluhu bude zcela určitě působit inflačně na všechny aktiva. Nemůžeme se divit, že zahraniční centrální banky prodávají americké státní dluhopisy a nakupuji zlato.
Prozkoumejte technologické akcie na platformě XTB
Bitcoin se dostává nad rezistenci 62 000 USD, kam může dlouhodobě vyrůst?
Bitcoinu se povedlo překonání rezistenční zóny nad 62 000 USD. Dnes ráno se pohybuje kolem 63 400 USD. Sentiment krypto investorů je znovu zachráněn a jde se spekulovat na vyšší cenové hladiny. Nejzřetelnější rezistence je teď cenová hladina 67 000 až 70 000 USD. Následně 73 700 USD, co se stane pokud je překonáme?
Zaspekuloval jsem si kam až se může dostat cena Bitcoinu s předpokladem výše pro bobtnající americký státní dluh a další růst inflace. Na grafu dostávám cenovou hladinu 107 000 – 108 000 USD nebo lehce vyšší za 1 Bitcoin.
Tato zóna vychází pokud dosavadní růst od 15 700 USD po 73 735 USD (burza Bitstamp) prodloužíme ode dna nedávného poklesu (49 700 USD). Fibonacciho prodloužení (1:1) pro další impulsní vlnu 3 začíná na této cenové hladině. Samozřejmě třetí impulsní vlna bývá častokrát nejdelší. Velmi často dosahuje 1,618 násobné prodloužení první impulsní vlny. Tím pádem se nabízí cenová hladina 144 000 USD.
Pro ty z Vás, kdo chytil nedávný cenový propad Bitcoinu kolem 50 000 USD se nabízí přibližně 100 až 200 procentní zhodnocení. Většina altcoinů by v takovém případě měla mít výraznou nad výkonnost. Avšak neberte to jako pravidlo.
Tří denní graf vybírám záměrně. Dlouhodobě nejlépe (a dostatečně rychle) popisuje otáčení trendu Bitcoinu. Všimněte si divergence (červené) a konvergence (zelené šípky) u indikátoru RSI a MACD během posledních let. Ty nám signalizují zlepšení nebo propad sentimentu investorů pro nákup nebo prodej Bitcoinu.
Týdenní graf slouží pro potvrzení trendu, avšak reaguje dost opožděně. Tím pádem Vám může ujít velká část pohybu. Část traderů nebo analytiků tam uvidí pattern „Cup and Handle“, který statisticky vede k pokračování původního trendu. V tomto případě nahoru.
Pro dosažení takto značných hodnot však musí dojít k překonání rezistenčních hladin až po 73 700 USD. Na těchto hladinách bude mnoho investorů, kteří jsou ve ztrátě a budou prodávat. Rádi z toho vytáhnou alespoň částku, kterou zainvestovali. Na druhé straně je mnoho traderů a institucí, kteří nechtějí přímočarý růst Bitcoinu nahoru jedním pohybem. Tím pádem můžeme očekávat značnou volatilitu a korekce o nižší desítky procent.
Další aspekt pro zvážení je, jak se bude Bitcoin chovat pokud se v Americe projeví krize a propad akciových trhů. Osobně bych si vsadil spíše na propad Bitcoinu jako rizikového aktiva. To je důvod, proč by každý z Vás měl mít zvládnutý manažment rizika a strategii jak reagovat, pokud se trh otočí proti Vám.
Negativní medvědí varianta (červené varianty na grafu) můžou nastat v jakékoliv fázi pod aktuálně známými rezistencemi nebo i nad nimi. Proto jsem dlouhodobě zastánce tradingu a využití stoplossu. Ten se dá velmi elegantně utahovat s rostoucí cenou nahoru, čím si můžu fixovat alespoň část zisku. V případě otočení trhu pod klíčovou hladinu jsem pryč a vyčkám na signál otáčení dle mé úvahy.
Zaregistrujte se na Binance skrze tento odkaz a získejte 10% slevu na obchodní poplatky
Zlato roste na nové maximum 2 622 USD za unci
Zlato se konečně dostává na spotovém trhu nad důležitou psychologickou hladinu 2600 USD. Na futures kontraktech už byla tato hladina minulý týden překonána. Letos je zlato jedním z nejlépe zhodnocujících se aktiv.
Pro úplnost dnešního přehledu trhu si načrtneme i dva varianty dlouhodobého vývoje pro zlato jako bezpečného přístavu před inflací a bezhlavým utrácením nejenom americké vlády. V minulém přehledu máme přehled očekávaní zkušených investorů a traderů pro sektor drahých kovů. Průměrné očekávání ceny zlata pro začátek roku 2025 se pohybuje kolem 2 900 USD za unci. To by znamenalo růst o dalších přibližně 10 procent.
Rozdíl v zobrazených variantách vývoje ceny zlata bude v různé interpretaci grafu dle technické analýzy a teorie Eliotových vln. Nepůjdu zbytečně do velkých detailů. První potenciální varianta vývoje výše uvažuje s dokončováním páté impulsní vlny nahoru do zóny kolem 2 900-3 000 USD za unci. Vychází z anotace vývoje grafu v roku 2017-2019 jako první impulsní a druhé korekční vlny. Teď se nacházíme v třetí sub-vlně páté impulsní vlny. Důležitá je však cílová hladina kolem 2 900-3 000 USD. Po ní by měla přijít korekce růstu. jak velká, je zatím neznáme.
Druhá varianta interpretace pro dlouhodobý vývoj uvažuje s jinou a positivnější anotací grafu. Celkový pohyb od dna v roce 2016 po vrcholek v létě 2020 beru jako první impulsní vlnu. Teď jsme v druhé polovině třetí impulsní vlny (bílá značka 3). Každá impulsní vlna na týdenním grafu pozůstává z impulsních vln nižšího řádu (na nižším time frame-u, třeba denní nebo dvanáct hodinový graf). Podobně se dá graf rozsekat až po vteřinový graf.
Hlavní informace je dokončování tyto třetí impulsní vlny v pásmu 2 900 až 3 300 USD za unci dle dosaženého Fibonacciho prodloužení. Následně po korekční vlně (vlna číslo 4) bude pátá impulsní vlna směrovat ke hladině 4 000 USD za unci. Výhledově je tento graf a odhad ceny do konce roku 2028.
To je právě čtyřleté období, kdy bude končit službu nově zvolený americký prezident. Zároveň pro tyto roky očekávám dle úvahy výše, růst amerického státního dluhu přibližně o 50 procent nebo více. Z aktuální ceny zlata 2600 USD by navýšení o 50+ procent znamenalo růst po 4 000 USD za unci. Už možná chápete kam tím mířím. Na základě technické analýzy a výpočtu z 2 600 na 4 000 USD za čtyři roky to vychází v průměru na 11,5 procentní zhodnocení ceny zlata.
To je o něco lepší než můžeme očekávat od indexu S&P 500 z aktuálních překoupených hodnot. Ještě lepší zhodnocení by mohli mít těžaři zlata a stříbra. Avšak za předpokladu, že jim porostou náklady (inflace) pomaleji než samotná cena komodity, kterou produkují. S klesající cenou ropy a energií je k tomu velmi positivní výhled.
Jak můžete vidět na grafu vpravo výše, „Cash Flow marže“ těžařů v sektoru drahých kovů rostou na nejvyšší pozici v řebříčku. Napomáhá tomu hlavně rostoucí cena zlata a částečně i stříbra. Ceny platiny a paládia se stabilizují po několika letém propadu. Jedná se o statistiku pro těžební společnosti zalistované na americké a kanadské burze s tržní valuací nad jednu miliardu USD. Výrazně níže pod tím se nachází sektor energetika, finance a až pak informační technologie.
S rostoucí cenou zlata se zvedají i čisté marže a zisk pro těžaře. Nalevo výše můžeme pozorovat dlouhodobý trend vývoje sektoru těžařů zlata. Aktuálně dochází k náznakům pro prolomení bílé poklesové linie. I z tohoto důvodu se domnívám, že býčí trh na zlatu, stříbru a akciích v sektoru může trvat dlouhé roky. Bude to velmi zajímavé období a je důležité se diverzifikovat mezi správné aktiva.
Prozkoumejte zlaté ETF na platformě XTB
Pěkná analýza
„Můžu jenom spekulovat, avšak nepřišel jsem na lepší důvod než to, že nechtějí výrazně snižovat sazby na dalším zasedání hned před volbami amerického prezidenta.“
To zasedani je opravdu az po volbach, verte mi 🙂
Máte pravdu. Já tohle rozhodnutí chápu jako jednoznačnou politickou podporu Kamale před volbami. Pomoci jí k vítězství. Představitelé FEDU by měli být nezávislí, ale straní demokratům. No přesněji řečeno jim vadí Trump. Fotbalovou terminologií to je jako odpískat vymyšlenou penaltu v 80. minutě, protože další zasedání je až po zápase 😀
Uvidíme jestli tuhle šanci trhy a později Kamala promění a souboj dotáhne k vítězství. Zdá se že ano.
Trhy jsou klasicky nabuzené, to se ale časem změní. Je jasné, že ke snížení došlo ze „špatného důvodu“ ale o tom Powell raději nemluvil. Kdyby nebyly volby a hlavně zhoršující se pracovní trh, tak by FED sazby ponechal na stejné úrovni. Jak už se dříve vyjádřil Hayes – tento krok znovu nastartuje inflaci. Bude tam tak kvartál zpoždění – nejpozději v 1.Q/25 můžeme očekávat plnohodnotnou krizi, možná ještě podpořenou politickou nestabilitou v USA bez ohledu na to kdo volby vyhraje.
Akciové trhy dramaticky spadnou a krypto je bude v první fázi následnovat, možná spadne ještě hlouběji. Jestli potom dojde na kryptu k odrazu je otázka (možná ne za milion ale za miliardu 🙂 ). Já si myslím že ne.
Ještě poznámka k oné „plnohodnotné krizi“. Ne tak úplně. Protože podle ekonomické definice – tedy poklesu HDP 2 kvartály po sobě nemusí dojít. Přesto to ale de facto bude ekonomická krize, neboť vzhledem k astronomickým vládním výdajům, které HDP zkreslují není možné tento údaj brát vážně. Musel by se přepočítat s použitím „obvyklých vládních výdajů“ aby mohl být tento ukazatel vypovídající.
Díky za ten poslední odstavec. Myslím, že jde o důležitý předpoklad, který neradno opomíjet ve vztahu k posuzování tržního dění. Přinejmenším v posledních cca 4, ale spíše i 16+ letech je dobré na toto myslet. Tím odkazuji zejména na fiskální, ale i monetární politiky. No a pak je tu ta geopolitika. Mimochodem v mnohém se v tomto ohledu shodneme – soudím z jednoho Vašeho nedávného příspěvku. Svět dle mnoha ukazatelů směřuje spíše k velké válce, zahrnující bohužel spíše i velká vojenská střetnutí a násilné změny vlád, než že by se všechna ta postupně kumulovaná pnutí vybíjela ještě dlouhé roky nějak sofistikovaněji ve vzájemně urputné snaze vyhnout se za každou cenu kolektivnímu brachiálnímu násilí. No a to je z mého pohledu ta hlavní (nebo jedna z nemnoha hlavních) dynamika ústících v tuto fiskální a monetární mánii posledních 4-16+ let. Je to fraktální vzor – když jde o životní zápas a já vím, že o něj jde a že na něj brzy dojde, co jiného udělám než že do fight eventu hodím náklady/dlouhodobost stranou a zasvětím maximum zvýšení svých šancí zvítězit? Takže nakopnout fiskální stroj, aby pomohl udržet případný hrozící průser co nejdéle na uzdě (není nutnou podmínkou) a připravit se maximálně na blížící se „fight“ je můj úkol. Logicky protěžovaný oproti jindy třeba zdrzenlivejsim posuzování rizika nákladů/kopání tunelů do budoucnosti – která mj. potenciálně slibuje i odpuštění dluhu/obohacení v případě vítězství. Tento settings zpravidla bývá v rámci takovéto „prodromální“ fáze realizován v podobě obchodní války, drahého zajišťování si technologické i diplomatické převahy/dohánění náskoku soupeře. A to nestojí málo😃 Ale i „prostá“ podpora „veřejnosti“/domácích médií/plebejských voleb v různých podobách něco stojí. Vlastně hodně. No a s ohledem na to vypadá M2, inflace, rozvahy a zadluženost ekonomik, trhy, transformační politiky, atd. Za nás válka, po nás kdoví co. Btw Lukáš Visingr v tomto ohledu referuje cykličnost v průměru 80 let mezi velkými válkami. Dokonce i obecněji v rámci toho fraktálu to celkem dává smysl, no ne?
Zdravim! Mate koupene akcie zbrojarskych firem? 🙂 Tak pridejte jeste nejake G z 5G doporuceni Roberta Kiyosakiho (BTC urcite mate). Zda se, nyni, idealni skladba portfolia. Osobne zbrojare nepodporuji.
Zapad ve valce s Ruskem uz nyni je (minimalne ekonomicky, hybridna valka, pocet legionaru na Ukrajine?). Cina ceka, jak dopadne valka Zapad+Ukrajina x Rusko. Pokud dopadne (pro 21. stoleti nebezpecnym precedentem – velmoc muze „bez trestu“ ziskat uzemi ciziho statu) ve prospech Ruska, ma to Tchaj-wan kratkodobe zpecetene. Do 5-ti let pak muzeme cekat velky konflikt USA(zapad)-Cina(Rusko, totalitni rezimy) a znacne ekonomicke problemy – Tchajwan je velmoc ve vyrobe cipu (hlavne tech sofistikovanych – napr. Apple M3 Max obsahuje 92mld. tranzistoru – 3nm. technologie a vyrabi se tam)
Z tohoto neradostneho vyhledu vycniva naprosto absurdni soucasny postoj Evropy (hlavne Nemecka). Nizkou vojenskou podporou Ukrajiny pocinaje a smerovanim k ekonomicke katastrofe konce (tlaceni Green Dealu v dobe valky, energeticka politika Evropy – srovnejte nakladovou situaci firem v Evrope, USA, Cine a z toho vyplyvajici nizka konkurenceschopnost evropskych firem. Zavrenim dvou tovaren VW, vypovezenim dohody VW-nemecky stat o nepropousteni – to zacina.
Krasne to bylo videt na pohybu americkych a evropskych akcii po snizeni urokovych sazeb FEDem. (proste vyhled pro Evropu je spatny). Proc Tykac neinvestuje do Evropy?
Jeste zbyva otazka, proc se zeme jako napr. Indie (nejvetsi demokracie na svete) od Ruska nedistancuji? Rusko jim muselo dat nejakou vizi. (je to novy ekonomicky rad o kterem mluvi Putin v projevech? = snizeni dominance dolaru)
Čína možná čeká, ale USA říká otevřeně, že Tchaj-wan bránit bude, takže tam sice hrozba bude, ale Čína není tak hloupá jako Rusko. To spíš věřím, že potrápí Rusko. Otevřený boj Čína vs USA není reálný konflikt do 5 let, radši bych si vsadil na kolaps Ruska, ten rozpad už začal. Jaká „velmoc“ si nechá okupovat kus svého území. Neumím si představit, že by takto Mexiko třeba okupovalo kus Texasu a někdo pak věřil, že USA je velmoc.
Indie a podobní se nedistancují, protože na tom můžou vydělat a podojit Rusko, které je momentálně u všech prostě za blbce.
Jen male poznamky. Neocekavam, ze konflikt na Ukrajine skonci letos na podzim (konflikt USA-Cina do 5-ti let) a uz vubec ne, ze Rusko dostane vsechno co chce ve valce dosahnout. Asi nelze srovnavat jednorazovy prunik Ukrajiny na tisicikilometrove fronte s okupaci casti USA Mexikem. Zeme, ktera disponuje 6tis. jadernymi hlavicemi a ma takove uzemi jake ma, tolik obyvatel, je proste (jaderna) velmoc.Navic se ukazalo, ze Rusove velmi dobre o akci Ukrajiny vedeli a mozna z vnitrnich politickych duvodu adekvatne nezasahli.
Zdravím. Nedá mi to, musím se vyjádřit. Obávám se sice, že mne budete Vy i další čtenáři považovat ze proruského trolla a dezoláta, ale nemohu jinak.
Zdá se mi, že naprosto věříte naší (západní) propagandě a nejste schopen odfiltrovat fakta od jejich záměrně zkreslené interpretace. Neberte to prosím zle, mým cílem je jen to, aby lidé nad sdělenými informacemi přemýšleli a soustavně (!) si tvořili svůj vlastní názor. Soustavně je důležité, protože pokud nějaké téma sledujete roky, není Vás potom snadné opít rohlíkem jako někoho kdo se o danou problematiku vůbec nezajímá a potom slepě věří poskytnutým sdělením.
Konflikt na Ukrajině není černobílý. Rozhodně netvrdím že míra zavinění je 50:50, ale v žádném případě není 100:0 jak se nám snaží namluvit naše propaganda.
K Vašim postřehům:
Nebezpečný precedent – zabrání uzemí velmocí.
To se už dávno stalo – pokud chcete událost z poslední doby – Krym už byl odepsán před touto válkou, nikdo reálně ani neuvažoval o tom, že by ho Rusko vrátilo. Stejně tak to ale platí i pro Západní velmoci. USA drží Guam, který byl zabrán po WW2 a je z něj mimožádně důležitá vojenská základna.
Ještě důležitější jsou ale území Velké Británie – Gibraltar, Kypr (vojenská základna strategického významu) a hlavně Severní Irsko (Falklandy/Malvíny jsou diskutabilní). Tedy velmocemi zabraná území které velmoc nehodlá vrátit. Když zmiňujeme Rusko, je dobré zmínit i ostatní.
Do stejné kategorie patří i Taiwan. Je dobré si uvědomit skutečnost kterou pravděpodobně náš pan senátor Vystrčil dosud nepochopil a asi snad ani nikdy nepochopí – Taiwan není a nikdy v moderních dějinách ani nebyl samostatným státem. Vždy byl součástí Číny a dokonce jeho oficiální státní název zní Čínská republika. Oficiální název kontinentální Číny zní Čínská lidová republika, jsou to tedy konkurenti – kteří se hádají která Čína je ta pravá. 🙂 Důvod je ten, že na Taiwan po občanské válce uprchl generál Čankajšek a ještě dlouho potom se věřilo, že by měla tato republika zastupovat Činu na mezinárodním poli (a dlouho tomu tak i bylo). Nyní tedy máme 2 Číny, i když se západ zavázal uznávat tzv. „Politiku jedné Číny“ a to včetně USA a ČR. Tedy vlastně ani Západ samostatnost Taiwanu neuznává (tohle média nerada uvádí, mate to lidi kterým se neustále předkládá jak chce Čína přepadnout Taiwan (Čínu). Samozřejmě je problém v tom, že ovládnutí Taiwanu vojenskou silou není akceptovatelné. Přitom i jinde na světě existují „vzbouřenecká území“ která bojují o budoucí samostatnost někdy úspěšně, někdy ne. Takové konflikty jsou obecně popisovány jako občanská válka a OSN s k nim staví docela rezervovaně.
Postoj Německa – ohledně Green Dealu naprostý souhlas – totálně pohřbívají svoji vlastní a následně i evropskou a bohužel hlavně i tu naši.
Naopak ve vojenském konfliktu jsou zdrženliví a důvod je jasný. Chtějí si i po válce s Ruskem alespoň jakž takž udžet přijatelné vztahy aby mohli i nadále obchodovat (suroviny). Osobně si myslím že na tom má lví podíl idiot Scholz. Jeho neschopnost je až šokující. Stále si myslím, že kdyby byla ještě ve funci Angela, tak by k válce nedošlo. I když její politika „Wir schaffen das“ byla katastrofou, tak při řešení náhlých krizových situací byla docela schopná a podobnou situace před lety se podařilo zažehnat. Možná by to zvládla znovu, Scholz nezvládne vůbec nic.
U států jako je Francie, Itálie nebo Británie je postoj samozřejmě jiný, protože jejich vztahy s Ruskem nemají nijak významný dopad na jejich ekonomiku.
Indie. Prosím přestaňe opakovat to směšné označení „největší demokracie na světě“. Je možné ji už nazývat „největší na světě“ protože má vice obyvatel než Čína, ale s demokracií tahle zamě má pramálo společného. Modí tam vládne stejně jako Putin v Rusku, volby jsou podobně demokratické.
Indie je navíc v této válce neutrální jen jako – ve skutečnosti je jednoznačně na straně Ruska, má od něho výhodně levnou ropu.
Ostatně je neříkanou a nechtěnou pravdou, že většina států světa stojí na straně Ruska. V podstatě všichni kromě EU a Commonwealthu. Tedy téměř celá Afrika, větší část Asie a Latinské Ameriky. Ne tak moc proto, že by milovali Rusko, ale nenávidí nás – Západ, tedy především USA a Velkou Británii, i když s ním musí obchodovat a na mezinárodním poli mlčet. Stále je tam živá doba koloniálního útlaku a těžko se to v dohledné době změní.
Dominance dolaru se zatím zdá neohrožená, ale jestli se budou i nadále zadlužovat stejným tempem a vše nasvědčuje tomu že ano, budou si ostatní země hledat alternativy. A jasným kandidátem je digitální juan, tedy jen potud dokud bude Čína ekonomicky úspěšná, to je jasné. A nějaká demokracie na to nemá vliv. Můžete dělat úspěšný byznys s demokratickým Švýcarskem i totalitní Saúdskou Arábií.
Tímto příspěvkem jsem chtěl podnítit čtenáře k vlastnímu uvažování nad sdělenými informacemi. Státní propaganda existovala a existuje v každém režimu, co lidská historie pamatuje. Dříve to byla především církev a byla slyšet v chrámech a kostelech a každý panovník se snažil být s církví zadobře, nyní to jsou především média tedy noviny, televize a nově internet. Zatímoco u všech ostatních je kontrola a odfiltrování „škodlivých názorů“ snadné, u internetu je to tak trochu problém a proto je potřeba „usměrňovat“ diskuse a publikování názorů na fórech jako je Twitter (X) a Telegram, případně je rovnou označit za dezinformační média.
Bohužel ale vím, že je moje snaha z valné míry zbytečná neboť 90+% obyvatel věří propagandě vlastního státu a to už jen z toho důvodu, že jí věřit chce. MY jsme přeci ti správní, hodní a čestní. A ONI jsou ti špatní a zlí. MY máme pravdu a ONI lžou. Takhle je to vždy a všude. Každá propaganda lže, je jen o míru těch lží.
Po WW2 drtivá většina Němců tvrdila že o zločinech nacistického vedení neměla tušení a prostě věřili tomu že to co dělají je správné, prostě kvalitní propaganda. A Němci určitě nejsou hloupější národ než Rusové, Američané nebo Češi.
Nalepkovani k nicemu dobremu neprispiva viz. napr. situace u nas, kdy je cela spolecnost silne rozdelena. Cim vice se „kobliham“ (omlouvam se, musel jsem uvest priklad) posmivame, tim vice ma Babis procent (silne zjednoduseni pro Babisuv uspech).
Zda jste (rusky) troll, by melo byt poznat z vasich prispevku.
V zavorce jsem zamerne uvedl „v 21. stoleti“ a „bez trestu“.
Cele moje studium na VS bylo „glorifikovano“ pojmem globalizace, ktera mela „zajistit“ trvaly svetovy mir (minimalne uzemni nedotknutelnost ve vyspelem svete). Zdalo se to logicke, preci si nebudeme navzajem bombardovat ekonomicky propojene spolecnosti (staty) a desitky let to v Evrope fungovalo. No nefunguje to obecne, jak se ukazalo se zabranim Krymu a nyni valkou na Ukrajine. Putin pri prebirani moci v Rusku mel od zacatku zcela jine predstavy. Nedokazal se smirit s rozpadem Sovetskeho svazu (ztratou mocenskeho postaveni = mene ovladaneho uzemi) a jak se nyni ukazuje i se „svetovym ekonomickym radem“.
Ackoliv se posledni dobou ukazuje, ze by mohla valka na Ukrajine brzy skoncit (Vyjadreni Scholze, retorika Zelenskyho, priprava na mirovou konferenci – vpad Ukrajiny do Ruska), nedokazu si v soucasne dobe vubec predstavit podminky, za jakych by mirova konference mohla valku na Ukrajine ukoncit (ztrata uzemi Ukrajiny za bezpecnosti zaruky Zapadu, jake? co reparace? mezinarodni uznani precedentu ohledne uzemni nedotknutelnosti, zruseni sankci vuci Rusku? atd.) a jsem v teto veci skepticky. Uvidime po americkych volbach (Trump je nerizena strela, velmi nepredvidatelny – to je hlavni pricina toho, proc mu jdou tak po krku – mohl by narusit zavedene „poradky“, v druhem obdobi by to byl jiny Trump – ten atentat ho dost poznamenal – zacina kolem sebe sirit auru bozskosti)
Poznamka ke Krymu: Anexe Krymu neni mezinarodne uznana a od roku 2014 do zacatku valky na Ukrajine v oblasti probihal zamrzly konflikt.
Poznamka k Indii: Nejsem znalec Indie, ale pokud Indie vymenila levnejsi ropu za ztratu reputace, duveryhodnosti, predvidatelnosti, neni to dobra zprava a muze se ji to vymstit (konflikt s Pakistanem).
A zaverecna poznamka: Muzete zustat v klidu. Nejsem ockovan proti covidu. Jsem posledni, ktery by bezhlave prejimal mainstreamove informace (bez napr. primitivniho Cui bono?, je jasne, ze konflikt na Ukrajine neni cerno-bily). Spoleham prevazne na svoji intuici. viz. napr. muj prispevek pred zacatkem konfliktu na Ukrajine z 14.2.2022
https://kryptomagazin.cz/14-02-22-technicka-analyza-btc-usd-vskutku-nelibe-tydenni-close-co-ocekavat/#comments
„Já naopak ve válečný konflikt věřím těch indicií které naznačují že Rusko to myslí vážně je opravdu hodně poslední kapkou bylo vyjádření ruského velvyslance který parafrázoval Putinův postoj k sankcim větou Rusko na swift “sere”. „
Díky za reakci, jsem rád že o věcech chcete diskutovat.
Už jen jak zpočátku shazujete Babiše a jeho vládu není moc hezké. Reprezentuje skoro polovinu obyvatel. Jeho vláda rozhodně nebyla tak špatná jako ta současná. Sice rozházel spoustu peněz ve prospěch ekonomicky slabších vrstev obyvatel, to je ale z ekonomického pohledu mnohem přínosnější než jak utrácí současná vláda. Nízkopříjmoví svoje peníze utratí a vrátí je tak do ekonomiky – multiplikační efekt a ekonomika roste. Naopak současná vláda vyhazuje peníze na zbytečné projeky (včetně nevyhratelné války na Ukrajině) zejména ale na nesmyslné dotační programy ze kterých akorát těží bohatí čeští oligarchové (proč jim tak u nás neříkat 🙂 ). Nakonec tak současná vláda, která se před vobami prezentovala jako rozpočtově ukázněná vytvořila ještě větší schodek rozpočtu než byl za Babiše a k tomu ještě máme jednu z nejhůře zasažených ekonomik EU po covidu.
Globalizace bylo velké téma a hrozně módní slovo. Každý si pod ním mohl představit něco jiného. Podle mne tu pořád existuje. Zdá se ale že nefungovala tak jak si Západ myslel. Byl tu totiž pocit, že nakonec bude stejné politické zřízení (tedy tzv. „zastupitelská demokracie) všude na světě a podnikatelské kruhy (především Západní) budou ovládat celý svět.
Něco se ale rozbilo. Je otázka co. Mám z toho takový pocit, že pro Západ bylo překvapením že Čína je tak úspěšná a začíná svou levnou a kvalitativně přijatelnou produkcí likvidovat naše podniky. No není divu když si sami podnikatelské prostředí ničíme Green Dealem a podobnými kravinami. Na to ale lídři v EU/USA nechtěli slyšet a zahájili celní válku s Čínou se směšným odůvodněním, že Čína pomáhá svým podnikům dotacemi. Přitom EU a USA dělají totéž. Tady bych viděl náraz globalizace na politické prostředí.
Ukrajinský konflik je hrozná tragédie a bohužel spousta lidí u nás věří naší propagandě. Je fajn že jste výjimka a o sdělených informacích přemýšlíte. Přesto má propaganda vliv na každého tedy na mne i na Vás. Už jen že používáte termín „reparace“. Ty byly snad naposledy použity po WW2 a hlavně v rozumnější formě než po WW1. Tak drakonické reparace jaké byly uloženy poraženým státům – zejména Německu byly naprosto zrůdné. I Keynes proti nim protestovat, s tím že do 20 let bude další válka. Jak prorocká slova – škoda že tohle média nezmiňují. Ještě k reparacím po WW1 – i Československo bylo „odsouzeno“ k poválečným reparacím. Jen se to jmenovalo „Osvobozovací daň“. Docela smutné od našich západních spojenců zejména vzhledem k Československým legiím který byly významnou vojenskou silou konfliktu. To ještě Masaryk doufal že ČSR by mohla být ekonomicky na straně vítězů a naopak nějaké reparace inkasovat. No bohužel ale aspoň jsme měli možnost vidět jak se Západ dokáže zachovat ke svým spojencům. Bohužel o tomhle naše média také nemluví, mohlo by to poškodit glorifikovaný obraz Západu v očích veřejnosti.
Reparace v současnosti asi vůbec nepřipadají v úvahu. USA také neplatily žádné reparace Vietnamu, Iráku nebo Agfhánistánu. Formálně tam válku neprohrály. A stejně tak ani Rusko tuhle válku formálně neprohraje a na nějaké reparace z ruské strany můžeme rovonou zapomenout. Naopak je zde nebezpečí že obnovu části Ukrajiny která nepřipadne Rusku bude platit EU. Ostatně ve vedení EU jsou tací, že bych se ani nedivil. Cynickým pohledem by pro nás bylo možná paradoxně lepší, kdyby se Ukrajina k Rusku připojila celá. Omlouvám se za tohle extrémně surové prohlášení, ale z ekonomického hlediska to je vcelku jednoznačné.
Obecně ale na Ukrajině nikomu nezáleží USA ani v nejmenším, a EU jen velmi okrajově. Skutečný důvod války zůstává stále skryt, protože opravdu důležité informace jsou vždy tajné a veřejnost se je nikdy (nebo až po mnoha desetiletích z archivu, kdy už to veřejnost nezajímá a je to dobré leda tak pro historiky) nedozví.
Můžeme jen spekulovat. Určitě to nebylo tak, že se Putin jednoho krásné dne rozhodl – jdeme na Ukrajinu. Byla za tím nějaká událost, která nám zůstala a asi i navždy zůstane skrytá.
Podle mne může být klíčem Nordstream – Blinken a vazba na syna prezidenta Bidena. Blinkenovo prohlášení, že garantuje že Nordstreamem nikdy nepoteče plyn a to těsně před jeho dokončením. A vlastně po tom co došlo k odstranění poslední právní překážky soudem začala válka. Současně s tím se domnívám, že došlo k něčemu důležitému přímo v nejbližším okolí Putina. Konkrétně pokus o jeho odstranění ať už jen politický nebo přímo fyzický. Proto potom taky ta následná hrůzná čistka vysokých ruských politických činitelů i oligarchů.
Vše ale nasvědčuje tomu, že tajná jednání pokročila. I náš prezident se vyjádřil že Ukrajina by měla být realistická a smířit se alespoň dočasně se ztrátou území. Tohle říct někdo jiný a dříve tak to schytá – Chcimír, Putinova loutka, atd. Tohle ale nemá prezident ze své hlavy, je to pravděpodobně z amerického zdroje.
Podle mne se Američanům hlavní záměr nevydařil (odstranění Putina) tak akci ukončí a soustředí se na hlavního nepřítele – Čínu.
Celá tahle válka byla zoufale zbytečná a přinesla smrt desítek tisíc lidí, možná i víc. Mělo dojít k politické dohodě, rozdělení území a třeba vstupu zbytku Ukrajiny do NATO. Tyto možnosti byly na stole, bohužel se některým politickým kruhům zdálo, že válka může být výhodná a může přinést nějaké výhodné změny. Nyní už to tak nevypadá.
Opět perfektně napsané. Já s vámi souhlasím snad 100%. Já tu propagandu totálně cítím, vůbec se nemůžu koukat na zprávy a číst věci na seznamu nebo v novinách. Jsem bez těch zpráv o hodně spokojenější 😀. Vubec mi to nechybí. Měl byste někde publikovat, hodně rád vás tu čtu.
odpovedel jste si sam, kazdopadne dobre zvoleny nick, blahopreji
Popravdě nemám, mám s tím nadále morální problém. Kromě výrobců ručních palných zbraní a střeliva – tam se na to koukám jinak. Bez nich by stěží fungovala policie a i možnosti bránit sebe, rodinu, majetek by byly dost omezené. Takže tak🙂
Zdravím a děkuji za zajímavé postřehy. Určitě se shodneme na tom, že současná situace je velmi špatná a vyhlídky ještě horší. Přesto bych ale nedělal nějaké závěry nebo jisté scénáře budoucího vývoje. Je pravda, že historie se neustále opakuje, ale vždy trochu jinak a nic není úplně stejné.
Například velkou hospodářskou krizi (ke stejné situaci nyni směřujeme na akciových trzích) by nikdy nenapadlo Ministerstvo financí USA řešit tištěním peněz tak jako dnes. Z prostého důvodu tehdejšího zlatého standardu a i díky zkušenosti s tím jak tištění peněz dopadá – Německo – Výmarská republika.
Naopak došlo k většímu upnutí se na dolar a omezení vlastnictví zlata u obyvatelstva. Podle historiků krizi vyřešil až New Deal, ale podle hodnověrnější verze to byl spíše až vstup USA do WW2.
Nyní tisk peněz funguje (zatím). Mohou se USA vyhnout krizi tím že se budou stále více a více zadlužovat? Může to trvat dalších 10-20 let nebo snad navždy?
Existuje tzv. Modern monetary theory – Moderní teorie peněz. Podle této teorie stát ve vlastní měně nemůže zkrachovat a může se zadlužovat jak jen bude chtít. Limitujícími faktory jsou maximální zaměstnanost a přijatelná inflace. V případě vyšší než požadované inflace stát odčerpá peníze z trhu prostřednictvím daní. Původně to vypadalo jako vtip, ale nyní to už někteří ekonomové berou vážně. Skoro jako by to vypadalo že pod vládou demokratů už USA na tento systém najíždějí. Ostatně Powell ve svých projevech zmiňuje především oba uvedené faktory – inflaci a zaměstnanost.
Ohledně stále rostoucího napětí mezi 2 supervelmocemi tedy Čínou a USA je otázka jak se bude situace dále vyvíjet. Nadcházející celosvětová ekonomická krize (domnívám se že opravdu přichází) může jednu nebo obě velmoci zásadně změnit. Ekonomická nestabilita v Číně i USA může způsobit i občanské nepokoje a změnu kurzu režimu. Ať už změnou postojů nebo příklonem k izolacionismu (obě země s tím mají své historické zkušenosti). USA využívají svého kulturního vlivu a vhodnou propagandou tlačí na čínské obyvatelstvo aby od své vlády požadovalo podobné osobní svobody jaké jsou v západním světě. A naopak Amerika si doma vystačí sama – uvidíme to po těchto volbách. Stejně tak to může být třeba i po dalších. Zkrátka některý ze států může z horkého konfliktu vycouvat a uzavřít se do sebe a přenechat dominanci rivalovi.
Budoucnost je neznámá, nepředvídatelná a přináší nám překvapení o kterých by se nám nezdálo ani v nějdivočejších snech. 🙂
Snad není nutné myslet hned na jaderný armageddon.
Díky za reakci. Žádné jisté scénáře jsem tu neprezentoval, nejsem takový hlupák, abych věřil na nějaké jistoty😃 Myslím, že je to z textu docela dobře znát – slova jako „spíše“, apod. Stran MMM – ano, kdysi jsem četl, byť skutečně pozorně jen tu část popisující algoritmus „fractional reserve“. A ano, i jen tímto lze obstojně vysvětlit současné „tištění peněz“, Vaše argumentace je logicky správná🙂 Přesto trvám na své tezi, že svět v horizontu max 1 dekády spíše směřuje k velké válce nebo přinejmenším k sérii násilných převratů a zástupných válek současných mocností. Stran jaderné apokalypsy – tomu naopak nevěřím, resp. této možnosti dávám jen zcela mizivou pravděpodobnost. Nebudu rozvádět, bylo by to na dlouho, ale stručně řečeno nedává to dnes již smysl ani z ryze vojenského hlediska. Naposled by to snad dávalo smysl v době Korejské války, tehdy by to snad i národy světa nějak „zkously“ a nutně by to nemuselo vytvořit nebezpečný precedens. Od té doby však již nikdy z hlediska mezinárodně politického a minimálně od cca 2010 dále právě už ani z toho vojenského. Zase stručně – už to s nimi prostě nevyhrajete. Ale další velký konflikt s masivním nasazením všech těch nových „hraček“ považuji za velmi pravděpodobný scénář. A nemyslím si, že by to mělo začít v posledních cca 6 letech tolik skloňovaným pokusem ČLA zabrat Taiwan (prosím v tomto bodě o zdržení se slovickareni, snažím se být stručný ) – tady je ve hře účinná „naše“ západní propaganda. Jde tu o účinné strategické odstrašování, kterému vedení Číny dobře rozumí. Však i Si se k tomu vyjádřil celkem výmluvně. Zrovna tak útok Ruska na východ NATO je velmi nerealistický scénář. Zato velká válka či série menších válek/násilných převratů na blízkém východě a/nebo ve střední Asii a případně i série menších postupně gradujících konfliktů v Jihočínském moři, to jsou už pro následující roky poměrně realistické scénáře.
Chápu. Nemyslel jsem to tak, že tu prezentujete jisté černé scénáře, ale pravda z té formulace kterou jsem použil to tak asi vypadalo. Tak to se omlouvám. 🙂
Jediná jistota je ta, že budoucnost je vždy nejistá 🙂
Ve své odpovědi jste výborně zhodnotil současnou situaci, ze svého pohledu mohu jen souhlasit.
Jen ještě zopakuji onu méně pravděpodobnou možnost vnitropolitických problémů jedné ze stran a její pasivitu v konfliktu nebo případně vzhledem k současné špatné ekonomické situaci v obou zemích určitý „oddechový čas“ který by mohl přinést pár klidnějších let.
Varianta nadcházejících zástupných válek, je ale bohužel mnohem praděpodobnější. Obě mocnosti budou používat svůj politický a ekonomický vliv a v oblasti je dost států ve kterých by k tomu mohlo dojít. Může to být Kambodža, Barma a hlavně nesmíme zapomínat na stále doutnající konflikt KLDR x Jižní Korea. USA se rovněž snaží o sblížení se svým dávným nepřítelem Vietnamem.
Také věřím, že k jadernému konfliktu nedojde, ale tady mne hodně znepokojuje jedna věc. Je to ztráta respektu.
V době studené války k sobě oba nepřátelské bloky cítily respekt. Nepříteli nikdo nehodlal ustoupit, ale současně se s ním ani nechtěl utkat a respektoval jeho sílu. Nyní mám takový pocit, že USA už z Ruska respekt nemá. Mají pocit že ruská armáda ani zdaleka není tak silná jak vypadá. To možná není, ale podcenění nepřítele je to nejhorší co se ve válce může stát. Tedy že Rusové jaderné zbraně stejně nepoužijí, a kdyby náhodou, tak jim možná ani nebudou fungovat. Asi trochu přeháním, ale mám z toho takový pocit.
Ostatně podcenění nepřítele vedlo ke katastrofě WW1, kdy si byly centální mocnosti a zejména Německo naprosto jisté svým rychlým vítězstvím. Očekávaly konec války nejpozději do konce roku 1918 a podobný scénář jako v předcházejcí francouzsko-pruské válce – podepsání mírové dohody a zisk nových zámořských území. Houževnatá francouzská obrana nakonec vedla k tehdejší největší lidské tragedii moderních dějin a pozdější drakonická mírová dohoda uvrhla Německo do takové bídy, že byla vlastně zárukou pro budoucí WW2.
A v té bylo zase podcenění Sovětského svazu Německem základem jeho budoucí porážky.
Dějiny se stále opakují, ale vždy trochu jinak.
Včera se vyjádřil náš prezident, že válku nikdo nemůže vyhrát a Ukrajina by neměla mít přehnané požadavky a alespoň dočasně se smířit se ztrátou území. Když to před lety řekl někdo jiný tak byl okamžitě označen za Chcimíra a Putinovu loutku, ne-li hůře. No časy se mění. Propaganda pracuje.
Velmi pravděpodobně probíhají tajná jednání o rozdělení Ukrajiny.
Pan Pavel totiž není člověk, který by ve své funkci sděloval své názory. To ostatně ani není u vojáka v popisu práce. Tyto informace jsou pravděpodobně z amerického zdroje. Zřejmě už USA opustily svůj hlavní cíl, tedy změnu politického kurzu Ruska ideálně bez Putina a nyní se velmi pravděpodobně zaměří na svého hlavního protivníka.
No uvidíme, dějiny budou psát další stránky.
Na rozdíl od Francise Fukuyamy si myslím že dějiny ještě nekončí 🙂
Díky za reakci, vidím to takřka shodně. Akorát to podceňování Ruska ze strany USA a silné řeči – já myslím, že to spíš zaznívá z východu NATO. USA bych řekl, že spíše testují, kam až lze zajít bez rychlé a významně navýšené eskalace vztahů. Jinak na toto téma nedávno vyšel na tuzemském internetu velmi hezký článek o Teorii strategické posloupnosti a jejich aplikačních možnostech právě na tento konflikt s ohledem na současné soupeření USA-PRC, snad jsem sem někdy i kopíroval odkaz, kdyžtak ještě najdu a vložím ho sem.
Díky. Asi máte pravdu, ta posměšná prohlášení jsou opravdu většinou z Polska, Pobaltí a ČR, z USA to jsou spíš nyní již penzionovaní důstojníci nebo novináři, tedy někdo kdo není přímo z americké exekutivy. Snad jedině Blinken, ten to ale má tak nějak v popisu práce. Osobně doufám, že tajná jednání pokročila a mírová dohoda se blíží.
A ano, budoucnost neznáme, může se to vyvinout i jinak. Například jedna taková divoká fantazie je nyní k shlédnutí na Netflixu – první řada seriálu Problém tři těles, vřele doporučuji shlédnout😉 Moc se mi to líbilo, snad další řady příliš nepokazí, to by mne mrzelo.
Ano, plně souhlasím že jde spíše o politické rozhodnutí po nátlaku na Fed.
Pokud je americká ekonomika v tak úžasném stavu jak Powell naznačoval, pak proč mají potřebu snížit až o 50bp. ?
Z logiky věci by to měla ekonomika ustát i pokud by snížili o 25 bp nebo vůbec.
Pokud vyhraje volby Kamila, tak to bude velký špatný… Nástup komunistických praktit v Americe. Restrikce pro „cenovou stabilitu“, vyšší daně, ždímání bežného lidu, … Kam se hrabe Rusko.
A to zmiňují jako nezaujatý názor (ne že bych tam raději viděl Trumpa). Bohužel jsou tyto volby výběrem mezi Špatným a ještě horším.
Ods*rou to běžní lidí.
Děkuji za od zvu, z nejakého důvodu jsem měl zafixované, že jsou volby až po zasedání a ony jsou jen 1-2 dny předem. Tedy první kolo voleb.