93 % všech Bitcoinů už bylo vytěženo. Co to znamená?

Bitcoin má pevně nastavený maximální limit. Nikdy jich nebude víc než 21 milionů. Tento strop je zabudovaný přímo do protokolu a není možné ho změnit, pokud by se komunita neshodla na zásadní změně pravidel. Právě tato konečnost se stává klíčovým důvodem, proč se Bitcoin označuje za deflační aktivum.

Kolik Bitcoinů ještě zbývá?

V květnu 2025 se vytěžilo zhruba 19,6 milionu BTC, což odpovídá asi 93,3 % celkové zásobě. Zbývá tedy jen přibližně 1,4 milionu BTC, které se ale budou těžit velmi pomalu.

Důvodem je mechanismus halvingu. Každé čtyři roky se odměna pro těžaře za nový blok snižuje na polovinu. Zatímco v roce 2009 byla odměna 50 BTC, dnes je to pouhý zlomek. Díky velkým odměnám na začátku bylo do roku 2020 vytěženo přes 87 % všech mincí. Zbytek se bude těžit více než století. Podle odhadů dojde k vytěžení 99 % všech BTC do roku 2035, úplný konec těžby se očekává až kolem roku 2140.

Bitcoin se proto často přirovnává ke zlatu. Jeho nabídka je omezená a předvídatelná. Jenže na rozdíl od zlata, jehož zásoba stále roste zhruba o 1,7 % ročně, u Bitcoinu vydávání nových mincí postupně zpomaluje a prakticky se zastaví.

Jak ztracené coiny dělají Bitcoin ještě vzácnějším

I kdy se vytěžilo přes 93 % veškerého Bitcoinu, neznamená to, že je celý dostupný, ať už kvůli zapomenutým heslům, ztraceným peněženkám, zničeným diskům, nebo proto, že někteří ranní těžaři a investoři se ke svým mincím již nikdy nevrátili.

Odhady firem jako Chainalysis či Glassnode ukazují, že mezi 3 a 3,8 milionu BTC, tedy zhruba 14–18 % celkové nabídky, se natrvalo ztratilo. Do toho spadá i legendární peněženka, o níž se předpokládá, že patří samotnému Satoshimu Nakamotovi, a která drží přes 1,1 milionu BTC.

Reálná cirkulující nabídka Bitcoinu tak možná není 21 milionů, ale spíše jen 16–17 milionů. A protože je Bitcoin neobnovitelný ze své podstaty, ztracené coiny se už nikdy nevrátí, čímž se nabídka postupně trvale snižuje.

U zlata je situace jiná. Přibližně 85 % celkových zásob se už vytěžilo, ale téměř všechno zlato stále koluje, v trezorech, špercích, fondech či rezervách centrálních bank. Zlato lze roztavit a znovu použít. Bitcoin? Ten se po ztrátě přístupu nedá oživit. A právě to dělá Bitcoin jedinečně vzácným. Nabídka se nejen zastaví, ale ve skutečnosti se ještě zmenšuje.

Jak Bitcoin dozrává, začíná připomínat zlato. Nových mincí vzniká málo, většina držitelů je dlouhodobých a trh je čím dál citlivější na poptávku. Ale Bitcoin jde ještě dál. Jeho nabídka je pevně omezena, míra ztrát je trvalá a vše je veřejně dohledatelné.

To může mít několik důsledků:

• Rostoucí cenovou volatilitu, protože dostupné množství bude stále citlivější na poptávku.
• Dlouhodobější koncentraci hodnoty v rukou těch, kteří své coiny aktivně spravují a dobře je zabezpečují.
• Vyšší hodnotu likvidních coinů. Tedy těch, které lze skutečně utratit. Oproti těm, které zůstanou navždy zablokované.
• V extrémních případech dokonce rozdělení na „cirkulující BTC“ a „nedosažitelný BTC“, přičemž právě ty cirkulující získají větší ekonomickou váhu, hlavně v obdobích omezené likvidity na burzách nebo během makroekonomických krizí.

Co se stane, až se vytěží všechen Bitcoin?

Často se říká, že s klesající odměnou za blok začne být síť méně bezpečná. Realita ale ukazuje, že těžební ekonomika je mnohem pružnější a odolnější.

Když těžba přestane dávat smysl, část těžařů síť opustí. V tu chvíli se po každých 2 016 blocích (zhruba jednou za dva týdny) sníží obtížnost těžby, aby bloky dál vznikaly průměrně každých deset minut. Díky tomu se zbytek těžařů udrží v zisku a systém se neustále sám stabilizuje.

Toto se již několikrát potvrdilo v praxi. Když Čína v polovině roku 2021 zakázala těžbu, globální výpočetní výkon Bitcoinu spadl během pár týdnů o více než polovinu. Přesto síť běžela dál bez výpadků a během několika měsíců se výkon zase obnovil, protože těžaři přesunuli své operace do regionů s levnější energií a příznivější regulací.

Klíčové je uvědomit si, že bezpečnost sítě nestojí na nominální výši odměny v BTC, ale na ziskovosti těžby. Dokud cena Bitcoinu pokryje náklady na výpočetní výkon, ať už jde o 0,78 BTC za blok po halvingu v roce 2028 nebo méně, těžaři budou síť dál chránit.

Jinými slovy, důležitý není absolutní počet mincí v odměně, ale poměr mezi příjmem a náklady. A díky vestavěnému mechanismu obtížnosti se to většinou samo vyrovná.

I za sto let, kdy se odměna za blok přiblíží nule, se síť pravděpodobně udrží díky kombinaci poplatků, základních stimulů a technologické efektivity. To je ale vzdálená budoucnost. Dnes platí, že systém zůstává jedním z nejpevnějších pilířů celého Bitcoinu.

Věděli jste, že 20. dubna 2024 po spuštění protokolu Runes vydělali bitcoinoví těžaři za jediný den více než 80 milionů dolarů na transakčních poplatcích, což překonalo zhruba 26 milionů dolarů z blokových odměn? Poprvé v historii Bitcoinu tak poplatky přinesly těžařům vyšší příjem než samotná bloková dotace.

Budoucnost těžby Bitcoinu: spotřeba energie

Často se tvrdí, že růst ceny Bitcoinu povede k nekonečnému růstu spotřeby energie. Ve skutečnosti to tak ale není. Těžbu omezuje především ziskovost, nikoliv samotná cena.

S každým dalším půlením odměn se marže těžařů ztenčují a oni jsou tak nuceni hledat co nejlevnější a nejčistší zdroje energie. Po zákazu těžby v Číně v roce 2021 se proto velká část výpočetní síly přesunula do Severní Ameriky a severní Evropy, kde těžaři využívají přebytky z vodních elektráren, větrné energie nebo nevyužité kapacity rozvodných sítí.

Podle Cambridge Centre for Alternative Finance dnes 52–59 % těžby Bitcoinu probíhá z obnovitelných nebo nízkoemisních zdrojů. K tomuto trendu přispívají i regulace. Některé státy podporují těžbu s čistou energií, zatímco provozy spalující fosilní paliva naopak penalizují.

Důležité je také pochopit, že vyšší cena BTC automaticky neznamená vyšší spotřebu energie. Síť se totiž sama reguluje. Více těžařů zvyšuje obtížnost, což snižuje marže a brzdí neomezenou expanzi.

Těžba z obnovitelných zdrojů samozřejmě přináší své vlastní výzvy, ale představa dystopické budoucnosti, kde Bitcoin pohání nekonečně rostoucí flotila fosilních elektráren, je stále méně reálná.

Závěr

Bitcoin je už z více než 93 % vytěžený a zbývajících 7 % se bude těžit extrémně pomalu, až do roku 2140. Ve skutečnosti je ho ale ještě méně, protože miliony mincí jsou nenávratně ztracené.

To z Bitcoinu dělá aktivum, které je ještě vzácnější než zlato. Jeho budoucnost proto stojí na jednoduché rovnici: omezená nabídka + rostoucí poptávka = dlouhodobá hodnota.