[Rozhovor] Markéta Šichtařová, Next Finance: Přežije jen zlomek dnešních kryptoměn

Markéta Šichtařová, zakladatelka a ředitelka společnosti Next Finance, poskytla exkluzivní rozhovor pro Kryptomagazin.cz, ve kterém hovoří na téma Bitcoinu, Libry a budoucnosti kryptoměn obecně. 

Kryptomagazin.cz: Nejprve mi dovolte otázku ohledně kryptoměn jako takových. Ve Vašich příspěvcích občas zmíníte Bitcoin. Kdy jste o něm slyšela poprvé a jak se případně v průběhu času změnil/nezměnil Váš názor na tuto první kryptoměnu? 

Markéta Šichtařová: Popravdě, to už si ani nevzpomínám. Už to bude hodně let nazpátek. A od té doby se můj názor prakticky nezměnil: Bitcoin je nejznámější, nikoliv však nutně nejúspěšnější kryptoměna, která má největší šanci na přežití. Ve skutečnosti je pravděpodobnější, že ho časem převálcuje nějaká jiná, technicky pokročilejší kryptoměna.

KM: Doporučila byste investici do Bitcoinu nebo do jiné kryptoměny? Pokud je to příliš obecné, tak komu ano a komu ne a případně proč ano a proč ne? 

MŠ: V případě kryptoměn není úplně správné mluvit o „investici“. Vysvětlím. Kryptoměny nejsou kryty ničím, jen důvěrou. Samozřejmě, že každý příznivce kryptoměn v tomhle okamžiku namítne, že to přeci dnes platí i o fiat měnách. Jenomže rozdíl tu přeci jen je. Za fiat měny se přeci jen zaručují alespoň centrální banky, jakkoliv k nim můžeme mít rezervovaný postoj. Kdo stojí za kryptoměnami, často nevíme. Nejen, že se za ně nikdo „nezaručuje“, ale dokonce ani nevíme, kdo je jejich tvůrcem – tak jako v případě Bitcoinu. Takže tedy kryptoměny jsou kryté ještě míň než dnešní fiat měny, respektive nejsou. Takže nemají to, co finančníci nazývají vnitřní hodnotou. Vnitřní hodnota je nula – nemůže se tedy zhodnocovat. Tudíž nelze mluvit o investici v pravém slova smyslu, protože investování se vztahuje k vložení peněz do nějakého majetku s předpokladem, že tento majetek se zhodnotí. Kryptoměny majetkem nejsou.

To, co v případě kryptoměn lze dělat, jsou dvě věci: Zaprvé můžeme na pohyb jejich cen spekulovat. Spekulace je něco jiného než investice – při spekulaci jde víc o „sázku“ na „růst ceny“. Nuance je to drobná, někdo to může považovat spíš za slovíčkaření, ale vyjadřuje právě to, že cena kryptoměn může stát hodně na vodě.  

No a zadruhé můžeme kryptoměny používat jako prostředek směny. A zde vidím jejich zdaleka největší kouzlo. Umožňují nám vyhnout se státní šikaně, šikaně záporných úrokových sazeb a tak dál. 

Odtud plyne, pro koho má Bitcoin nebo jiná kryptoměna smysl: Má smysl pro někoho, kdo často platí přes internet, kdo se obává, že stát sáhne na naše klasické úspory v bankách, kdo má rád pocit nezávislosti, kdo chce spekulovat, přičemž tato spekulace tak trochu připomíná kasino. Rozhodně Bitcoin není vhodný pro někoho, kdo by do něj chtěl dát většinu svých úspor. Je to ale výborná věc pro někoho, kdo ke kryptoměnám přistupuje s filozofií, že je to vlastně celkem slušná zábava, která se může v těžkých dobách i hodně hodit. Vždyť připomeňme, jak Kypr svého času zmrazil vklady v bankách…

KM: Ve Vašem nedávném příspěvku na blogu jste zmínila, jak spolu souvisí tlak na přechod k bezhotovostní společnosti, negativní úrokové sazby centrálních bank a Libra, plánovaná kryptoměna od Facebooku. Můžete pro čtenáře KM rozvést tuto myšlenku? 

MŠ: Především je nutno říci, že Libra má být dost specifickou kryptoměnou, ona vlastně do značné míry ani definici kryptoměny nesplňuje… ale dejme tomu, pro jednoduchost ji tak můžeme označovat. V jejich případě jde o to, že silně pobouřila evropské vlády a centrální bankéře. A důvod je ten, že Libra značně hrozí nabourat jejich plány na velmi etatistickou monetární politiku. 

Čím dál víc je realizována (pro mě zcela nepřijatelná) myšlenka záporných úrokových sazeb. Důvodem je snaha maximálně tlačit na spotřebu obyvatel, minimalizovat úspory. Ale aby bylo možné hluboce záporné úroky skutečně zavést, je nutné přejít na bezhotovostní ekonomiku, jinak by nebylo možné udržet vklady v bankách, tedy by záporné úroky nefungovaly jako motivace ke zvýšené spotřebě. A rozšíření kryptoměn je k takové bezhotovostní fiat měně velmi konkurenční. A protože Libra má šanci se opravdu silně rozšířit, je evropským autoritám logicky trnem v oku. 

KM: Co si myslíte o Libře, má šanci na úspěch a bude v takovém případě úspěch přínosem pro společnost? 

MŠ: Myslím, že hypoteticky má velkou šanci na úspěch, protože pro mnoho lidí bude méně „exotická“ než klasické kryptoměny. Mnoho lidí bude mít (nesprávně) dojem, že je tedy bezpečnější. Budou jí zkrátka víc důvěřovat. Já si sice vůbec nemyslím, že by Libra se svým svého druhu monopolem byla bezpečnější – ostatně vzpomeňme velmi svérázný výklad svobody, který Facebook uplatňuje. Vážně by měl Facebook zábrany kupříkladu zmrazit a vybrakovat librovou peněženku, pokud by ji vlastnit „Ten, jehož jméno na Facebooku nesmíme vyslovit“?? Nicméně realita je věc jedna a důvěra lidí je věc úplně jiná.

Zda bude přínosem, to je pak věc třetí. Může být přínosem v tom smyslu, že naučí lidi nebát se kryptoměn. Ale podle mne Libra ty hlavní výhody skutečných kryptoměn ztrácí.

KM: Centrální banky a státní orgány se snaží o regulaci kryptoměn, o Vás je známo, že jste spíše proti regulacím, jak se díváte na tyto snahy?

MŠ: Centrální banky a vlády nesnáší kryptoměny, protože – jak už jsem řekla – svou existencí omezují vliv státu na obyvatele. Proto se je pokouší od prvopočátku zadusit. A budou přitvrzovat. Není to nic ve prospěch lidí, jak je to prezentováno, žádná ochrana. Je to prostě jen snaha zničit konkurenci.

KM: A jak je na tom podle Vás Bitcoin? Vyskytly se názory, že by se mohl stát novou světovou rezervní měnou a nahradit tak dolar. Myslíte si, že (ve vzdálenější budoucnosti) by to bylo možné?

MŠ: Bitcoin se žádnou novou rezervní měnou rozhodně nestane! Nejen, že aktuálně je ještě příliš volatilní, což je obrovská překážka – ta by se ale dala časem odstranit. Hlavně ale Bitcoin je už dneska nemoderní. Například transakce v něm jsou příliš zdlouhavé. A to ani nemluvím o tom, že Bitcoin nenávidí i klimaalarmisté kvůli jeho údajné neekologičnosti, a tihle alarmisté mají dneska obrovskou moc v centrálních bankách. Hezká myšlenka, ale nereálná.

KM: Případně že by se o totéž mohla pokusit plánovaná čínská státní kryptoměna. Jak se díváte na podobné snahy o zavedení státních kryptoměn? 

MŠ: Je to řízený a sofistikovaný pokus o odstranění konkurence. Budeme si tak trochu hrát na jako-kryptoměnu, ale v realitě budeme mít státní bezhotovostní fiat-měnu. Lidem ale řekneme, že je to sakumprásk kryptoměna, která je navíc bezpečná, tedy státem garantovaná, a to by v tom byl čert, aby lidé nekupovali raději tuhle pseudo-kryptoměnu než skutečnou kryptoměnu. Opět je to jen snaha skutečné kryptoměny eliminovat. Že by zrovna Čína nechala kryptoměnu žít svým životem a nijak její pohyb nekontrolovala, je nemyslitelné.

KM: Myslíte si, že kryptoměny mají budoucnost? A v jaké podobě?

MŠ: Jednoznačně ano. Pravděpodobně ovšem přežije jen zlomek dnešních kryptoměn. A budou to takové, které umožní velmi rychlé transakce. 

KM: A poslední otázka, vlastníte nějaké kryptoměny? 

MŠ: Něco málo – prostě jen tak pro zábavu a srandu králíkům ☺

KM: Děkujeme za rozhovor. 

Markéta Šichtařová vystudovala Vysokou školu ekonomickou v Praze a má všechny úrovně makléřských zkoušek udělovaných Komisí pro cenné papíry včetně obchodování s finančními deriváty. V roce 2004 založila a od té doby vede společnost Next Finance. 

Co číst dále?

Je snad Ethereum „centralizovaná hromada odpadků?“