Příběh s potenciálem změnit budoucnost planety začal na skládce v Japonsku. V roce 2016 zde vědci objevili bakterii, která se přizpůsobila moderní lidské společnosti. Změnila své fungování tak, aby byla schopna rozkládat PET lahve. Díky tomu, že si vytvořila nový enzym, dokáže rozložit plasty v řádu dní.
Věda jako dílo náhody
Tento příběh není ve vědě úplně osamocený, ale je to stále výjimka. Náhodně objevená bakterie na skládce se totiž dostala až na stůl týmu univerzity v Portsmouthu, kde se projektu ujal profesor John McGeehan. Tým pod vedením McGeehana začal studovat enzym, který je za samotný rozklad plastu odpovědný.
Jenže se stalo něco naprosto neočekávaného. Během samotného studia bakterie a specificky konkrétního enzymu se týmu povedlo něco zvláštního. Samotný enzym totiž omylem upravili tak, že významně zvýšili jeho efektivitu při rozkládání plastů. Výzkum probíhal ve spojení nejmodernější laserovou technologií.
„Všichni můžeme sehrát důležitou roli v řešení problémů s plasty. Ale nakonec to musí být vědecká komunita, která přijde s řešením tohoto problému. Byli to vědci, kteří vytvořili tento úžasný materiál, a nyní musíme použít všechny technologie, abychom vyřešili problémy, které kvůli němu vznikly.“ (Profesor John McGeehan)
Vědci z Diamond light source pomáhali v práci na projektu, protože se jim podařilo sestavit laser, který svítí desetmiliardkrát silněji než slunce. To umožňuje vidět strukturu samotných atomů. Díky tomu je možné vytvořit počítačové simulace a dále vylepšovat daný enzym, aby byl efektivnější v „požírání“ plastových láhví.
Recyklace na vzestupu
Tato nově vznikající technologie umožní rozložení plastů z PET lahví (ale i dalších druhů) na základní stavební kameny. Ty se následně dají velmi dobře recyklovat. Efektivita procesu by měla být na takové úrovni, že z rozložené lahve by mělo být možné vytvořit lahev zbrusu novou (až na relativně miniaturní úbytek hmoty). Eventuálně by to mohlo znamenat, že již nebude nutné těžit další ropu na výrobu plastů.
Samotná recyklace je zatím pouze objevující se trend. Zatímco Evropa vévodí světu jako velmoc v recyklaci plastů, kdy přibližně 40 % všech plastů míří k recyklaci, tak zbytek světa významně pokulhává. Dohromady se totiž jako lidstvo dostaneme na 9 % recyklace plastu. Zajímavé je, že Česká republika je na úplném vrcholu i v Evropě a jako jedni z mála na světě jsme prorazili 50% hranici.
Nejhoršími státy v oblasti recyklace jsou naopak asijské země. Odtud pochází velká většina plastů, které bohužel velmi často končí v moři. Samotný enzym nevyřeší problém s tím, že lidé vyhazují plastový odpad do řek a do moře. K tomu musí společnost dospět. Zatímco v přírodě se budou tyto plasty přirozeně rozkládat stovky let, tak s pomocí objevu McGeheena by to mělo trvat pouze několik dní a samotná procedura bude moci probíhat na průmyslové úrovni zpracování.
