Michael Burry bije na poplach. Přijde nejhorší burzovní pád od roku 1987?

Michael Burry, který proslul sázkou proti americkému hypotečnímu trhu před krizí roku 2008, znovu varuje investory. Současný růst amerických akcií podle něj může skončit mimořádně prudkým propadem připomínajícím černé pondělí roku 1987. Tehdy se index Dow Jones během jediného dne zřítil o 22,6 %.

Tentokrát se však Burry nesoustředí pouze na vysoké ocenění technologických společností. Za hlavní nebezpečí považuje automatické investiční strategie, nízkou volatilitu a rostoucí využívání finanční páky.

Právě jejich kombinace může nejprve hnát akcie vzhůru a později stejný pohyb dramaticky obrátit.

Rekordní růst může do trhu přilákat nebezpečnou páku

Burry své varování zveřejnil poté, co index S&P 500 během 4 obchodních dnů vyskočil přibližně o 5 % a vytvořil nové maximum. Podobný pohyb se podle dat citovaných analytikem Jonathanem Krinskym od roku 1999 objevil jen třikrát. Dva případy přišly během internetové horečky a třetí v listopadu 2020.

Samotné nové maximum ovšem podle Burryho nepředstavuje problém. Riziko vzniká tím, jak na růst reagují fondy zaměřené na volatilitu a cenové momentum. Když ceny stoupají a trh působí klidněji, tyto strategie obvykle zvyšují expozici a někdy využívají také vypůjčené peníze.

Více nákupů následně podporuje další růst, snižuje vnímané riziko a přitahuje nový kapitál. Vzniká pozitivní zpětná vazba, která může určitou dobu fungovat téměř dokonale. Jakmile však ceny začnou klesat a volatilita vyskočí, stejné modely musí pozice rychle omezovat.

Automatický prodej pak může prohloubit první pokles, přimět další fondy ke snižování rizika a spustit řetězovou reakci. Burry proto nepředpovídá pouze běžnou korekci způsobenou slabšími výsledky firem – obává se technického výprodeje, při kterém bude nabídka akcií náhle mnohem větší než počet ochotných kupců.

Podle mého názoru je právě upozornění na tuto skrytou páku nejsilnější částí jeho argumentu. Na klidném trhu není téměř vidět, ale při náhlém obratu může násobit pohyb cen bez ohledu na to, zda by se dlouhodobá hodnota jednotlivých společností skutečně změnila.

Černé pondělí smazalo 22,6 % za jediný den

Historické srovnání zde zní doslova děsivě. Dne 19. října 1987 totiž ztratil Dow Jones 22,6 %, což zůstává jeho největším jednodenním procentním propadem. Podle historického přehledu americké centrální banky se krize během několika hodin rozšířila napříč světovými burzami.

Trhu tehdy předcházel mimořádně silný růst. Do konce srpna Dow Jones přidal za 7 měsíců 44 %. Důvěru následně narušil vyšší obchodní deficit Spojených států, oslabující dolar a rostoucí napětí. První ztráty ale zesílila také tehdy nová forma automatizovaného zajištění portfolií.

Takzvané portfolio insurance využívalo futures a opce k omezení ztrát. Při poklesu cen však modely vyžadovaly další prodej, který tlačil trh ještě níže a vyvolával nové prodejní příkazy. Mechanismus se tak nápadně podobá dnešní obavě z fondů reagujících na volatilitu a momentum.

Podobnost přesto není důkazem, že se historie zopakuje. Roku 1987 existovaly výrazné rozdíly mezi vypořádáním akciových, opčních a futures obchodů. Burzy zároveň neměly účinný nástroj, kterým by při extrémním výprodeji obchodování přerušily a poskytly trhu čas na nalezení nové rovnováhy.

Také tehdejší hospodářský dopad byl menší, než naznačuje burzovní graf. Propad nevyvolal bankovní krizi ani recesi a americké akcie překonaly předchozí maxima za méně než 2 roky. I extrémně prudký výprodej proto nemusí automaticky znamenat dlouhodobý ekonomický kolaps.

Dnešní burzy mají pojistky, které v roce 1987 chyběly

Po černém pondělí regulátoři zavedli celotržní přerušení obchodování. Podle pravidel americké SEC pokles S&P 500 o 7 % a 13 % spouští před závěrem seance 15minutovou pauzu. Ztráta 20 % navíc ukončí obchodování až do následujícího dne.

Tyto pojistky nemohou zabránit medvědímu trhu ani odstranit ztráty. Výrazně však snižují pravděpodobnost, že se více než 20% pád odehraje nepřerušeně během několika hodin. Účastníci získají prostor doplnit likviditu, zkontrolovat příkazy a přehodnotit rozhodnutí učiněná v panice.

Proti Burryho scénáři stojí také zisky největších technologických společností. Dnešní lídři AI nejsou začínající firmy bez tržeb, ale vysoce ziskové podniky s miliardovými peněžními toky. Investice do datových center mohou být přehnané, jejich ekonomický základ je však pevnější než u řady internetových společností na přelomu tisíciletí.

Burry přesto drží krátké pozice proti Nvidii, Palantiru, Tesle, Micronu, Caterpillaru, Applied Materials a polovodičovému ETF SOXX. Podle shrnutí jeho srpnového komentáře byly všechny v zisku kromě sázky proti Nvidii. Sám zároveň upozorňuje, že shortování není vhodné pro většinu investorů.

Jeho opatrnost dává smysl. Při nákupu akcie může investor ztratit nejvýše vloženou částku, zatímco ztráta z nekrytého shortu nemá teoretický strop. Správný odhad dlouhodobého nadhodnocení navíc nestačí, protože cena může ještě měsíce nebo roky pokračovat vzhůru.

Burryho varování však neznamená prodat celé portfolio

Pro běžného dlouhodobého investora je důležitější příprava než pokus trefit přesné dno. Pravidelné nákupy rozkládají riziko špatného načasování a při propadu automaticky pořizují více podílů za nižší cenu. Podmínkou je ale dostatečně dlouhý horizont, finanční rezerva a portfolio odpovídající toleranci k volatilitě a případným papírovým ztrátám.

Osobně bych Burryho varování ale neignoroval. Zejména pokud někdo používá vysokou finanční páku, mohl by zvážit ji omezit – některé akciové tituly se mi totiž skutečně zdají jako velmi předražené, příkladem může být Intel či AMD. Burry proto může správně vidět zranitelnost trhu, přesto nikdo samozřejmě neví, zda k možnému obratu dojde zítra, za 2 roky, nebo vůbec.