Halving Bitcoinu je úspěšně za námi. Zde je 5 věcí, které jste o něm možná nevěděli

Každé čtyři roky slaví bitcoinová komunita halving. Mnozí analytici tuto událost, vzhledem k jejímu historicky býčímu dopadu, považují za velký milník.

Od prvního halvingu cena vzrostla o více než 650 000 %

Historicky cena bitcoinu vždy po půlení rostla, i když to do značné míry závisí na poměru nabídky a poptávky. Po 28. listopadu 2012, kdy došlo k prvnímu halvingu, se jeho cena vyšplhala z 11 dolarů na tehdejší rekordní hodnotu 1 240 dolarů o rok později. Podobně po druhém půlení v červenci 2016 cena prudce vzrostla z přibližně 650 USD na nové rekordní maximum 20 000 USD v prosinci 2017.

V květnu 2020, po třetím půlení, cena prudce vzrostla z přibližně 8 800 dolarů na 69 000 dolarů v listopadu 2021. Návratnost Bitcoinu od prvního půlení tedy činí ohromujících 650 000 %. Poptávku však ovlivňuje mnoho faktorů. Například v letech 2020-2021 k růstu ceny významně přispěl obecně holubičí postoj světových centrálních bank.

Půlení testuje ekonomickou odolnost těžařů

Každé půlení snižuje počet mincí, který těžaři dostávají za vytěžení bloku, což teoreticky snižuje ziskovost, zejména těm, kteří mají vyšší provozní náklady. Tato situace tlačí těžaře k tomu, aby buď přešli na efektivnější technologie, nebo ukončili činnost. Od třetího půlení v květnu 2020 výrazně vzrostly průměrné náklady na těžbu jednoho BTC, jak ukazuje modrá čára na grafu níže.

Nárůst provozních nákladů vytlačil z trhu menší hráče a tím potenciálně zvýšil centralizaci sítě.

Růst ceny před halvingem může být spekulativní

Očekávání půlení často vede ke spekulativnímu růstu cen. Například během šesti měsíců před půlením v roce 2020 vzrostla cena bitcoinu o více než 40 %, z přibližně 7 000 USD v listopadu 2019 na přibližně 10 000 USD v květnu 2020.

Teorie, která stojí za zvýšením cen po halvingu, je založena na nabídkovém šoku. Při každém z halvingů se denní produkce bitcoinů sníží z bloku na blok o 50 %. Toto snížení může vést k výrazným cenovým pohybům směrem nahoru, za předpokladu že poptávka zůstane silná. Například po půlení v roce 2016 došlo k téměř 300% nárůstu ceny, což bylo částečně přičítáno právě tomuto nabídkovému šoku.

Makroekonomický dopad na halving

Širší ekonomické prostředí hraje zásadní roli při určování dopadu halvingu na cenu BTC. Například ten v roce 2020 se shodoval s obdobím uvolněné měnové politiky, včetně téměř nulových úrokových sazeb v USA. Jedinečná situace přispěla k atraktivitě Bitcoinu jako „digitálního zlata“ a pomohla jeho ceně prudce vzrůst z přibližně 8 000 USD v době půlení v květnu 2020 na historické maximum téměř 69 000 USD v listopadu 2021.

K poslednímu halvingu dojde za více než 100 let

Díky procesu půlení se předpokládá, že poslední Bitcoin bude vytěžen kolem roku 2140. Po posledním půlení již těžaři nebudou dostávat odměny za bloky v nových mincích, ale budou se spoléhat pouze na příjmy z transakčních poplatků. Změna by mohla zásadně změnit bezpečnostní a ekonomický model Bitcoinu a ovlivnit vše od účasti těžařů až po transakční náklady.