Co je kryptoměna a jak funguje

Kryptoměna je digitální platidlo založené na kryptografii, které vzniklo s cílem zvýšit bezpečnost plateb. V podstatě je to digitální forma peněz, které používáme denně v obchodech, restauracích, barech… Jako prostředek pro směnu služeb a zboží.

Technicky vzato jsou to jednotky a nuly cirkulující po internetu, elektrony proudící kabely nebo uložené ve formě dat na pevných discích serverů po celém světě. Odkud tedy pochází jejich hodnota a co nám nabízejí?

Abychom zodpověděli tyto, na první pohled jednoduché, otázky, musíme se nejprve podívat na současný platební systém – takzvané “fiat” peníze – a porovnat je s relativně novou formou peněz zvanou kryptoměna.

Klasické peníze “Fiat money”

Fiat peníze, resp. fiat měny typu česká koruna, dolar, euro, rubl či jen, jsou v současnosti považovány za univerzální platidlo ovládané centrální bankou. Nejsou kryty majetkem nebo drahými kovy. To znamená, že centrální banka může kdykoli do oběhu pustit nové mince. Většinou proto, aby bylo možné zaplatit státní výdaje nebo kvůli stimulaci ekonomiky. To mimo jiné způsobuje, že současné měny jsou v podstatě bezcenné a máme jich k dispozici nekonečně mnoho. Důvod, proč pro nás mají hodnotu je jednoduchý. Společnost, tedy my všichni jsme se na tom dohodli a věříme tomu. Slovo fiat pochází z latiny a v doslovném překladu znamená “něchť se stane”, ve spojení s penězi je to však častěji chápáno jako nařízení vlády, že se peníze stávají zákonným platidlem.

Tento vynález v posledních desetiletích umožnil explozivní růst světové ekonomiky. Jsme “bohatší”, než kdykoliv předtím. Benefity fiat peněz však v poslední době začínají ustupovat a do popředí se dostávají různé problémy počínaje inflací až po fakt, že všechny “moderní” země (včetně České republiky) jsou “po uši” zadlužené. Z toho samozřejmě vyvstává otázka, komu ty peníze vlastně všichni dluží. Nad odpovědí se můžeme zamyslet v jiném článku. Nyní se pokusím zodpovědět otázku co je to krypoměna.

První kryptoměnou byl Bitcoin

Kryptoměna je, jak již bylo zmíněno, digitální platidlo. Hlavní vlastností “správné” kryptoměny je fakt, že v podstatě nikomu nepatří. Její hodnotu určuje trh a není možné vyrobit (vytěžit) více mincí, než bylo od začátku stanoveno. Klíčovým slovem je “decentralizace”. Koncept decentralizované kryptoměny poprvé zrealizoval člověk (pravděpodobně skupina lidí) s názvem Satoshi Nakamoto. Tato skupina 3. ledna 2009 vytvořila první blok Bitcoinu. Softwarová technologie zvaná Blockchain umožnila vznik prvního digitálního platidla, tedy bitcoinu. Od této chvíle nikdo, ani samotní tvůrci Bitcoinu, nemohou měnu nijak ovlivnit, falšovat, kontrolovat, způsobit její inflaci a podobně.

Samozřejmě je možné implementovat vylepšení, ale pouze v případě, že se na tom celá síť shodne (soft fork). Pokud se vytvoří se dva tábory s odlišnými názory na budoucnost sítě, tak dojde k tzv. hard forku a od určitého bloku vzniká nová větev s novou kryptoměnou (např. Bitcoin Cash, Ethereum Classic..). Vlastníci privátních klíčů s původní kryptoměnou pak získávají v předem stanoveném poměru i nové mince.

Více informací najdete v článku: Co je blockchain?

Jak funguje Bitcoin

V síti, která z bitcoinu dělá skutečné platidlo a zabezpečuje všechny transakce, neexistuje žádný centrální bod. Žádné slabé místo, které by se dalo napadnout. Naopak, tvoří ji obrovské množství počítačů, takzvaných uzlů, které spolu komunikují a společným úsilím uskutečňují a verifikují platby. Za toto úsilí účastníci dostávají odměnu, kterou není nic jiného, ​​než samotný bitcoin. Tento proces je známější pod názvem těžba. Postupem času se však těžba stává stále náročnější. Zatímco na samotném začátku nebyl problém na relativně pomalém počítači vytěžit i jeden Bitcoin denně, dnes máte z těžby zisk pouze pokud si zakoupíte speciální CPU (GPU) a máte přístup k levné elektřině. Doma už v podstatě nikdo Bitcoin nevytěží. Většina drobných těžařů se shromažďuje v tzv. poolech a těží jiné kryptoměny (často na několika výkonných grafických kartách).

V současnosti je v oběhu přibližně 16,4 milionů bitcoinů, ale toto číslo nebude stoupat do nekonečna. Jednoho dne totiž narazíme na strop 21 milionů bitcoinových mincí (maximální možný počet). Je však otázkou, zda se k tomuto číslu skutečně dostaneme. Je dost možné, že v budoucnu těžba Bitcoinu přestane být ekonomicky výhodná. Počet Bitcoinů je možné zvýšit pouze vytvořením nové verze této kryptoměny. Hypotetický Bitcoin 2.0 může přivést k životu v podstatě kdokoli, je však otázkou, jak by novinku přijal trh. S největší pravděpodobností by se z něj stala oddělená (jiná) kryptoměna, která by šla vlastní cestou a s původním Bitcoin by sdílela pouze jméno, resp. podobnou technickou infrastrukturu.

Další kryptoměny

Bitcoin dnes není zdaleka jedinou kryptoměnou na trhu. Myšlenkou decentralizovaného digitálního platidla se inspirovalo mnoho dalších lidí a skupin, které vytvořily celou paletu různých technologií. Mezi největší kryptoměny patří Ripple, platební systém, který umožňuje platbu v různých měnách, podobně jako PayPal. Ripple ovládá jedna společnost, která zároveň vlastní více než 60 procent mincí Ripple. Naopak mezi systémy splňující “tradiční” definici kryptoměny patří Litecoin, Ethereum, Monero, Dash, Zcash, Waves…

Kde se bere hodnota kryptoměn

Proč mají kryptoměny hodnotu? Vždyť v podstatě nejsou reálné. Inu, v jistém smyslu jsou reálnější, než klasické (fiat) peníze, které všichni používáme. Vždyť i většina korun, eur či dolarů existuje pouze v digitální formě na bankovních účtech. Hodnota fyzických mincí či bankovek je také diskutabilní. Faktem zůstává, že hromadění fiat peněz, ať už fyzických nebo digitálních, není příliš moudré. Rok od roku ztrácejí svou hodnotu. Tento jev se nazývá inflace. Na opačné straně máme záruku, že bitcoinů je konečné množství. Nelze ho duplikovat (dotisknout). Jedná se v podstatě o jakési digitální zlato, které navzdory několika velkým propadům stále zvyšuje svou hodnotu a nic nenasvědčuje tomu, že by se tento trend měl v blízké budoucnosti změnit. Postupem času se tak kryptoměny staly velice zajímavým investičním nástrojem.