Ceny CPU letí o 40 % nahoru. Intel a AMD drží čínský trh v šachu

Trh se serverovými procesory prochází nečekaným otřesem. Intel a Advanced Micro Devices získaly výrazně silnější pozici při jednání se zákazníky. Podle dostupných informací u nich totiž začínají čínské firmy ve velkém uzavírat dlouhodobé smlouvy právě na dodávky hardwaru pro datová centra. Čipy si však rezervují bez jistoty, za jakou cenu je nakonec koupí.

Pro technologický sektor jde o důležitou změnu. Serverové procesory byly dlouho považovány za běžnou a poměrně snadno dostupnou součást datových center. To však přestává platit. Zákazníci jsou ochotni vzdát se stanovené ceny, pokud jim výrobce zaručí objem dodávek. Nedostatek procesorů se tak na trhu projevuje stále výrazněji.

Extrémní zdražení a panika v Asii

Ceny serverových procesorů v Číně se od ledna zvýšily o více než 40 %. U některých produktů dosahuje růst až 10 % měsíčně. Intel například prodloužil dodací lhůty u procesorů Xeon až na 6 měsíců, což je nevídaná situace, kterou tamní zákazníci velmi dlouhou dobu nezažili.

Problém vznikal postupně a dlouho nepřitahoval příliš pozornosti. Nyní ale ovlivňuje podmínky na trhu. Čína také patří k největším odběratelům serverového hardwaru – ve velkém buduje datová centra, výpočetní systémy pro umělou inteligenci a infrastrukturu. Pro oba výrobce jsou toto všechno faktory (a nejen v Číně, ale po celém světě), které mezi nimi podnítily ještě silnější konkurenci.

Většina nových smluv počítá s dodávkami na 1 rok. Intel a AMD ale s některými partnery diskutují o dvouletých nebo delších závazcích. Podmínky kontraktů jsou tak výhodné zejména pro ně – zákazník se totiž zaváže odebrat stanovený objem, ale nemusí mít jistotu konečné ceny. Samotná dostupnost hardwaru je pro něj důležitější než cenová ochrana.

Umělá inteligence mění pravidla hry

Co musím k tomuto podotknout, že dnešní situace se výrazně liší od čipové krize v roce 2021. Dříve se problémy týkaly především automobilových čipů a výrobních kapacit polovodičových továren. Klasické serverové procesory zůstávaly stabilní a snadno dostupnou součástí trhu. Málokdo očekával, že se při rychlém rozvoji výpočetní infrastruktury stanou nedostatkovým zbožím právě ony.

Situaci však změnil nástup tzv. agentní umělé inteligence. Tyto systémy potřebují klasické procesory pro řízení úloh, práci s daty, ukládání informací i vyvozování závěrů. Samotné výkonné grafické karty tak nestačí pokrýt všechny požadavky těchto AI systémů. Serverové procesory se stávají stejně důležitou součástí infrastruktury jako specializované akcelerátory, o kterých se mluví výrazně častěji.

AMD na tento trend reagovalo úpravou dlouhodobého výhledu. Firma očekává, že hodnota světového trhu se serverovými procesory do roku 2030 překročí 120 miliard dolarů. Bývalý šéf Intelu například dříve uvedl, že poptávka po procesorech Xeon soustavně převyšuje dostupné výrobní kapacity. Napětí na trhu tak nadále roste.

Vývoj už dříve naznačovala také Wall Street. Analytici zvyšovali cílové ceny akcií obou výrobců ještě před zveřejněním informací o čínských smlouvách. Do svých odhadů započítávali omezenou dostupnost serverových procesorů a sílící poptávku. Aktuální zprávy z Asie tak především potvrzují trend, který odborníci již dříve zahrnuli do svých finančních modelů.

Reálné dopady a budoucí výhled trhu

Investoři nyní sledují, jak se nedostatek procesorů projeví ve výsledcích AMD i Intelu. Intel zveřejnil hospodářská čísla za druhé čtvrtletí teprve před několika dny, konkrétně 23. července. I přes rekordní čísla však jeho akcie v posledních 5 dnech odepsaly cca 10 %, což bylo způsobeno především rostoucími obavami investorů ohledně udržitelnosti obřích investic do AI infrastruktury, chybějícími velkými externími zákazníky pro zakázkovou výrobu (foundry) a širším výprodejem v technologickém sektoru.

Podobná pozornost se na začátku srpna přesune k AMD, které představí také své výsledky. Nedostatek související s rozvojem umělé inteligence se však postupně šíří celým dodavatelským řetězcem. Nejprve zasáhl paměťové čipy, nyní se stále silněji projevuje také u klasických procesorů. Bez nich se přitom neobejde prakticky žádný serverový rack.

Zákazníci se nyní potýkají především s prudkým růstem cen, nikoli úplnou nedostupností procesorů způsobenou výrobním nedostatkem. Podle mého názoru může přesun poptávky ke klasickým serverovým čipům přinést Intelu i AMD velmi silné zisky minimálně do konce příštího roku. Dřívější čipová krize se tak zjevně přesunula do dalšího, dosud méně sledovaného segmentu.

Důležité bude, jak dlouho si oba výrobci dokážou současnou cenovou sílu udržet. Čínští odběratelé klasických procesorů navíc nečelí stejně přísným americkým exportním omezením jako zákazníci pokročilých grafických čipů. Tento rozdíl bývá ve zprávách o technologickém sporu mezi Spojenými státy a Čínou často přehlížen, přesto významně ovlivňuje celý trh.

Dlouhodobým investorům tento vývoj připomíná jednu podstatnou věc. Nedostatek hardwaru spojený s umělou inteligencí se už netýká pouze grafických karet. Postupně zasahuje prakticky všechny části technologické infrastruktury. Další výrazný růst cen proto nemusí přijít od nejznámějších výrobců AI akcelerátorů, ale z méně sledovaných oblastí, které přesto tvoří základ moderních datových center.