Australské sazby jsou nejvýše za 18 let, inflaci přiživují energie i AI

Umělá inteligence slibuje levnější a rychlejší práci. Investiční horečka kolem jejího rozvoje ale zatím přidává také cenové tlaky. Australská centrální banka zvýšila sazbu na 4,85 %, nejvýše za 18 let, a návrat inflace k cíli čeká až koncem roku 2027.

RBA zvýšila sazbu popáté v letošním roce

Reserve Bank of Australia, zkráceně RBA, rozhodla v úterý 3. listopadu o zvýšení základní sazby o 25 bazických bodů. Nová úroveň platí od 4. listopadu. Pro zvýšení hlasovalo šest členů rady, tři chtěli ponechat sazbu na 4,60 %.

Podle ABC jde už o páté letošní zvýšení. Výhled přitom nenabízí rychlou úlevu. RBA posunula očekávaný návrat inflace k horní hranici cílového pásma 2–3 % přibližně o tři čtvrtletí, na konec roku 2027.

Ministr financí Jim Chalmers na síti X připustil, že očekávané rozhodnutí zůstává pro rodiny a podniky bolestivé. Domácnosti podle něj už platí vysokou cenu za okolnosti, které nemohou ovlivnit.

AI zvyšuje poptávku, přínos pro produktivitu přichází později

Banka spojuje přetrvávající inflaci s dražšími palivy a komoditami ovlivněnými konfliktem na Blízkém východě i s napjatými domácími kapacitami. Investice do umělé inteligence podle rady zároveň rychle zvyšují ceny technologického zboží.

Guvernérka Michele Bullocková na tiskové konferenci zdůraznila, že vyšší úroky nezmění světové ceny ropy. Mají však tlumit domácí poptávku a omezit prostor pro další přenášení rostoucích nákladů do cen.

Nejde tedy jen o drahé čipy. Výstavba datových center potřebuje energii, stavební práce a další zdroje využívané napříč ekonomikou. Produktivita může časem růst, okamžitá poptávka ale může předběhnout rozšíření nabídky.

Na podobné riziko už v září upozornila členka vedení americké centrální banky Lisa Cooková. Současně varovala, že měnová politika je příliš hrubý nástroj na potírání zdražování soustředěného pouze v úzkém odvětví.

Dražší úvěry dopadají na domácnosti i investice

Pro držitele hypoték s proměnlivou sazbou může rozhodnutí znamenat vyšší splátky, pokud banky zvýšení promítnou do úvěrů. Spořitelé naopak mohou získat lepší úročení. Konkrétní dopad záleží na podmínkách jednotlivých bank.

Vyšší sazby však mají i hospodářskou cenu. RBA už popisuje zpomalování ekonomiky, pokles cen bydlení a růst nezaměstnanosti. Další zpřísnění má brzdit inflaci, přestože zároveň omezuje spotřebu a investice do bydlení.

Americký Fed zvolil 28. října odlišný krok a ponechal sazby v pásmu 3,75–4 %. Australské rozhodnutí proto nelze automaticky číst jako předpověď amerického postupu.

Vyšší úroky zvyšují atraktivitu úročených aktiv a cenu financování rizikových pozic. Austrálie pochopitelně sama neurčí směr kryptoměnového trhu, její zkušenost ale ukazuje, proč technologický boom nemusí přinést levné peníze tak rychle, jak investoři doufají.