Babišova vláda zvažuje vyšší daně z dividend i bytů, státu ale přinesou sotva pár miliard

Premiér Andrej Babiš v neděli ve videu na sociálních sítích a následně v pořadu Partie na CNN Prima NEWS otevřel možnost vyššího zdanění dividend a investičních nemovitostí. Ministryně financí Alena Schillerová už dříve avizovala změny u hazardu a návykových látek. Vláda hledá další příjmy pro veřejné finance, výraznější konsolidace má přijít především od roku 2028.

Daň z dividend může stoupnout z 15 % na 25 %

Výchozí návrh Ministerstva financí pro rok 2027 počítá se schodkem 389 mld. Kč proti letošním plánovaným 310 mld. Kč. Vyšší deficit resort vysvětluje především rekordními investicemi ve výši 289,6 mld. Kč, růstem financování zdravotnictví o více než 50 mld. Kč a výdaji na obranu dosahujícími 195 mld. Kč. Konečná podoba rozpočtu ale ještě není hotová. Koaliční strany po jednání 7. září mluví o hledání dalších úspor a snížení schodku.

Podle propočtu ekonoma Lukáše Kovandy z Trinity Bank by aktuálně diskutované změny daní přinesly spíš vyšší jednotky miliard korun ročně než desítky miliard.

Babiš zmínil možnost zvýšit srážkovou daň z dividend ze současných 15 % na 25 %. Premiér při srovnání poukázal na vyšší zdanění kapitálových příjmů v Německu a Rakousku. Ve veřejné debatě se objevila i možnost mimořádného zdanění rafinerií. Zatím jde především o politické úvahy, nikoliv hotový legislativní návrh.

České domácnosti získaly podle dat ČSÚ během prvního pololetí roku 2025 z rozdělovaných důchodů společností přibližně 27 mld. Kč. Při hrubém odhadu ročního objemu 50 až 60 mld. Kč by zvýšení sazby o 10 p. b. mechanicky znamenalo dodatečných pět až šest miliard korun na dani.

Celá částka by ale nezůstala státnímu rozpočtu. Srážková daň z příjmů patří mezi sdílené daně. Od roku 2026 připadá 25,93 % celostátního výnosu obcím a 10,23 % krajům. Státu zbývá 63,84 %. Z dodatečných pěti miliard korun by proto do státního rozpočtu směřovalo přibližně 3,2 mld. Kč.

Skutečný výnos může být nižší nebo vyšší podle objemu vyplacených dividend i reakce investorů na změnu sazby.

Zahraniční firmy vyplatily téměř 340 miliard, většinu nelze jednoduše dodanit

ČSÚ uvádí, že zisky zahraničních vlastníků českých společností dosáhly v roce 2025 přibližně 602 mld. Kč. Téměř 340 mld. Kč bylo vyplaceno formou dividend a více než 262 mld. Kč zůstalo reinvestováno v české ekonomice.

Částka 340 mld. Kč může svádět k jednoduchému výpočtu, podle něhož by zvýšení sazby o 10 p. b. přineslo dalších 34 mld. Kč. Reálné inkaso by však bylo výrazně nižší.

Významná část plateb mezi českými dceřinými společnostmi a zahraničními mateřskými firmami může být při splnění zákonných podmínek od srážkové daně osvobozena. Typicky jde o případy, kdy mateřská společnost drží podíl alespoň 10 % po dobu minimálně 12 měsíců.

Podobná pravidla používají i další evropské země. Samotné srovnání základních sazeb proto nedává úplný obrázek. V Německu činí standardní zdanění kapitálových příjmů soukromých investorů 25 %, ke kterému se připočítává solidární příplatek. Výsledná sazba bez církevní daně dosahuje 26,375 %. Rakousko standardně zdaňuje dividendy sazbou 27,5 %.

Česká sazba 15 % proto patří v porovnání s Německem a Rakouskem k nižším, dopad případného zvýšení ale bude záviset na přesné podobě zákona a případných výjimkách.

Investiční byty zatím bez konkrétní sazby

Dalším tématem jsou investiční byty. Vláda zatím nepředstavila konkrétní sazbu ani přesnou definici nemovitostí, kterých by se vyšší zdanění mělo týkat.

Rozhodující bude konstrukce případného opatření. Jiný dopad by mělo zvýšení zátěže pro majitele několika dlouhodobě nevyužívaných nemovitostí a jiný plošné zvýšení daně pro drobné pronajímatele.

Pouhé zvýšení současné daně z nemovitých věcí by navíc přímo neposílilo státní rozpočet. 100 % výnosu daně z nemovitých věcí připadá obci, na jejímž území nemovitost leží. Pro získání nových příjmů přímo pro stát by proto bylo nutné zvolit jiný mechanismus nebo změnit rozpočtové určení daně.

Hazard a kratom nabízejí státu přímější příjem

Konkrétnější jsou plány v oblasti hazardu a návykových látek. Rostoucí význam internetového hazardu je pro státní rozpočet důležitý i kvůli způsobu rozdělování vybrané daně.

Z internetových hazardních her připadá 100 % výnosu státu. U kamenných technických her získává stát 55 % a obce 45 %. U ostatních neinternetových hazardních her jde 35 % státu a 65 % obcím. Přesun části hraní na internet proto může zvyšovat podíl inkasa směřující přímo do státního rozpočtu.

Další připravované změny se týkají kratomu. Plán počítá od roku 2027 se spotřební daní 2 Kč za gram nebo mililitr, u koncentrovanějších extraktů se sazbou 10 Kč. DPH má vzrůst z 12 % na 21 %, věková hranice pro nákup se má zvýšit na 21 let a internetový prodej má skončit.

Schillerová odhaduje dodatečný příjem státu z daní z kratomu přibližně na 1,2 mld. Kč ročně. Regulace ale nemá pouze fiskální rozměr. Ministerstvo zdravotnictví ji zdůvodňuje také snahou omezit zdravotní rizika a zpřísnit kontrolu trhu.

Pro investory jde zatím hlavně o signál dalšího vývoje

Majitelé dividendových akcií nebo investičních nemovitostí zatím nemají k dispozici hotovou legislativu ani definitivní datum účinnosti většiny diskutovaných změn. U dividend premiér zmínil konkrétní sazbu 25 %, u investičních nemovitostí přesné parametry stále chybějí.

Ani součet diskutovaných opatření pravděpodobně sám nevyřeší problém vysokých rozpočtových schodků. Podle Kovandova propočtu se fiskální přínos pohybuje spíš ve vyšších jednotkách miliard korun ročně.

Vláda zároveň deklaruje, že výraznější snižování deficitu má přijít v dalších letech. Fiskálně-strukturální plán počítá se saldem sektoru vládních institucí na úrovni -2,8 % HDP v roce 2027, -2,0 % v roce 2028, -1,6 % v roce 2029 a -1,2 % v roce 2030. U hodnoty pro rok 2027 Ministerstvo financí započítává evropskou únikovou doložku pro obranné výdaje. Bez jejího využití resort očekává celkové saldo kolem -3,5 % HDP.

Pro investory jsou proto současná vyjádření hlavně signálem možného směru daňové politiky. Rozhodující budou až konkrétní návrhy zákonů, sazby, výjimky a termíny účinnosti.