Fed vnímá trh práce jako silný, úrokové sazby snižovat vůbec nemusí

Rostoucí napětí na finančních trzích ohledně inflace, celní politiky a měnové politiky Federálního rezervního systému (Fed) vrhá stín nejistoty na výhled americké ekonomiky.

Investoři i ekonomové sledují nejnovější vyjádření představitelů Fedu, kteří signalizují opatrný přístup k budoucímu snižování úrokových sazeb. Klíčovou roli v této strategii hraje nejen vývoj inflace, ale také dopady obchodní politiky nové administrativy. Samozřejmě včetně čerstvě oznámených cel na dovozy z Mexika, Kanady a Číny.

V situaci, kdy se ekonomické indikátory rozcházejí, s pevně stojícím trhem práce na jedné straně a nejistotou kolem dlouhodobé cenové stability na straně druhé, Fed volí strategii vyčkávání. Prezident Fedu Jerome Powell a další představitelé centrální banky naznačují, že navzdory očekáváním trhu se snižování sazeb nemusí dostavit tak brzy, jak se původně předpokládalo.

Otázkou zůstává, jak moc nové ekonomické a politické faktory ovlivní rozhodování Fedu v nadcházejících měsících.

Opatrný přístup Fedu

V pátek představitelé Federálního rezervního systému uvedli, že americký trh práce je stabilní. Zároveň ale poukázali na nejasnosti ohledně toho, jak politiky prezidenta Donalda Trumpa ovlivní hospodářský růst a stále zvýšenou inflaci. To zdůrazňuje jejich opatrný přístup k snižování úrokových sazeb.

Ministerstvo práce v pátek oznámilo, že míra nezaměstnanosti minulý měsíc činila 4 % a bylo přidáno 143 000 pracovních míst. Tento vývoj podle guvernérky Fedu Adriany Kuglerové odpovídá zdravému trhu práce, který ani neslábne, ani nejeví známky přehřívání, uvedla na konferenci v Miami na Floridě.

Současně však upozornila, že existuje „značná nejistota“ ohledně ekonomických dopadů nových politických návrhů.

Nedávný pokrok v oblasti inflace byl pomalý, nerovnoměrný a inflace zůstává zvýšená.

Americká inflace měřená preferovaným ukazatelem Fedu, tedy meziroční změnou indexu cen výdajů na osobní spotřebu, ke konci loňského roku mírně vzrostla a v prosinci dosáhla 2,6 %. Cílem Fedu jsou přitom 2 %. Kuglerová dále uvedla:

Rozumným krokem je ponechat federální úrokovou sazbu po určitou dobu na současné úrovni vzhledem k této kombinaci faktorů.

Krátce před jejím vystoupením byla zveřejněna studie Michiganské univerzity, která ukázala, že spotřebitelská očekávání inflace pro příští rok vzrostla o celý procentní bod na 4,3 %. To je nejvyšší hodnota od listopadu 2023.

Akcie po zveřejnění dopoledních dat oslabily a obchodníci s futures na úrokové sazby začali sázet na to, že Fed letos sníží sazby pouze jednou. Přitom stále roste pravděpodobnost, že k tomu dojde až ve druhé polovině roku.

Není kam spěchat

„Nemusíme spěchat,” popsal minulý týden výhled měnové politiky předseda Federálního rezervního systému Jerome Powell poté, co americká centrální banka rozhodla ponechat krátkodobé úrokové sazby beze změny v rozmezí 4,25 %–4,50 %.

Odkázal na slabý pokrok v boji s inflací, silný trh práce a potřebu vyčkat na další informace o politických opatřeních nové administrativy dříve, než přijme jakákoliv rozhodnutí o sazbách. Již Dříve dal také předseda FEDu najevo, že na tlak Donalda Trumpa ohledně sazeb nereaguje.

To bylo ještě předtím, než Trump o víkendu oznámil 25% cla na dovoz z Mexika a Kanady, jen aby v pondělí tento plán na měsíc pozastavil, zatímco v úterý prosadil 10% cla na čínské zboží.

Powell by mohl poskytnout nové komentáře ke svým ekonomickým a měnověpolitickým očekáváním v úterý a středu kdy přednese první ze svých dvouletých zpráv o měnové politice v Kongresu.

Ekonomové obvykle tvrdí, že cla krátkodobě zvyšují ceny, ale nemění dlouhodobý trend inflace. Někteří představitelé Fedu však v poslední době vyjadřují obavy, že tentokrát by to mohlo být jiné. Zejména proto, že domácnosti a podniky nedávno zažily, jak prudce může inflace vystřelit vzhůru, a mohou mít tendenci věřit, že se to může opakovat.

Nejistota v oblasti politiky drží Fed v režimu čekat a sledovat, uvedl v pátek pro Yahoo Finance prezident Federální rezervní banky v Minneapolisu Neel Kashkari.

Jsme v opravdu dobré pozici k tomu, abychom jen vyčkávali, dokud nezískáme více informací o clech, imigraci, daních a dalších faktorech.

Kashkari uvedl, že klíčovou roli v utváření měnové politiky Fedu sehrají data o inflaci v příštích dvou měsících. „Pokud uvidíme velmi dobrá data o inflaci a zároveň zůstane trh práce silný, pak bych osobně podpořil další uvolňování měnové politiky,” dodal.

Postoj není jednotný

Prezident Federální rezervní banky v Chicagu Austan Goolsbee naopak uvedl, že ho nové obavy domácností z inflace příliš netrápí. Očekávání finančních trhů podle něj zůstávají dobře ukotvena. Zatímco i on souhlasil, že kvůli nejistotě by se centrální banka měla pohybovat pomalu, v pátek pro Yahoo Finance řekl, že očekává „výrazně nižší“ sazby v horizontu 12–18 měsíců.

„Myslím, že jsme na cestě zpět ke 2% inflaci,” řekl Goolsbee. „A jak bude inflace klesat, můžeme úměrně tomu snižovat úrokové sazby.”

Ne všichni představitelé Fedu s tím souhlasí. Ve čtvrtek večer prezidentka Federální rezervní banky v Dallasu Lorie Loganová uvedla, že by upřednostnila ponechání sazeb beze změny, i kdyby inflace klesla k 2 %, pokud by se mezitím trh práce nezhoršil.

Závěr

Vzhledem k přetrvávající nejistotě ohledně inflace, dopadů nových celních opatření a síly trhu práce zůstává Fed v režimu vyčkávání. Přestože někteří představitelé centrální banky věří, že inflace je na cestě zpět ke 2% cíli, jiní varují, že stále existují rizika, která by mohla zpomalit jakýkoliv plánovaný pokles sazeb.

Investoři a trhy tak budou v nadcházejících týdnech pečlivě sledovat nejen ekonomická data, ale také další vystoupení předsedy Powella a ostatních představitelů Fedu, kteří obvykle naznačují, jaká bude měnová politika ve zbytku roku 2025.

Pokud se inflační tlaky nezmírní dostatečně rychle, může to Fed donutit držet úrokové sazby na vyšších úrovních delší dobu, než trh původně očekával. To by mohlo mít zásadní dopad na další vývoj akciového i dluhopisového trhu.