Umělá inteligence už dnes píše texty, analyzuje data, programuje, překládá dokumenty nebo vyřizuje zákaznické požadavky. S rostoucími schopnostmi AI proto sílí otázka, zda stroje postupně nenahradí část lidské práce. Dosavadní výzkumy ale ukazují složitější obrázek. Některá pracovní místa mohou skutečně zaniknout, mnohem větší část profesí se však pravděpodobně především promění.
Nejdůležitější je odlišit dvě věci: automatizaci pracovního místa a automatizaci jednotlivých úkolů. Jen málokteré zaměstnání se skládá z jediné činnosti. Účetní například nejen zapisuje údaje do tabulek, ale komunikuje s klienty, interpretuje pravidla, řeší nestandardní případy a nese odpovědnost za výsledek.
AI může část těchto činností výrazně urychlit nebo zcela převzít, aniž by automaticky odstranila celou profesi.
Právě tento scénář považuje za nejpravděpodobnější také Mezinárodní organizace práce. Podle její analýzy z roku 2025 pracuje přibližně každý čtvrtý zaměstnanec na světě v profesi, která je alespoň částečně vystavena generativní AI. Pouze 3,3 % světové zaměstnanosti ale spadá do nejvyšší kategorie expozice. ILO proto očekává spíše proměnu pracovních míst než jejich plošné nahrazení.
Nejvíce ohrožené jsou rutinní kancelářské činnosti
Největší dopad generativní AI lze očekávat u práce, která se odehrává převážně na počítači a skládá se z dobře definovaných opakujících se úkolů.
Podle ILO zůstávají mezi nejvíce vystavenými profesemi administrativní pracovníci, pracovníci zadávající data, účetní asistenti, sekretariát a další kancelářské pozice.
AI dnes dokáže například:
- vyplňovat a porovnávat dokumenty,
- vytahovat informace z faktur,
- vytvářet tabulky,
- připravovat zápisy ze schůzek,
- odpovídat na standardní e-maily,
- třídit požadavky zákazníků,
- vytvářet základní reporty.
Právě u těchto činností může jedna osoba s kvalitními AI nástroji zvládnout práci, kterou dříve vykonával větší tým.
To ale neznamená, že zmizí všichni administrativní pracovníci nebo účetní. Spíše může klesnout počet lidí potřebných na nejjednodušší rutinní činnosti a naopak vzroste význam kontroly, rozhodování a práce se složitějšími případy.
AI zasáhne také programátory, analytiky a kreativní profese
Dlouho se předpokládalo, že automatizace ohrozí především manuální nebo rutinní práci. Generativní AI je však neobvyklá tím, že dokáže automatizovat také část kvalifikované kancelářské práce.
Mezinárodní měnový fond odhaduje, že AI může ovlivnit téměř 40 % pracovních míst na světě. Ve vyspělých ekonomikách jde přibližně o 60 %, protože větší část zaměstnanců pracuje v profesích založených na informacích a kognitivních úkolech. Přibližně u poloviny těchto pracovních míst by AI mohla zvýšit produktivitu, zatímco u druhé části může snižovat poptávku po lidské práci.
Zvyšuje se například expozice programátorů, finančních analytiků, investičních poradců, překladatelů nebo pracovníků v médiích a marketingu.
Programátor už nemusí psát každý řádek kódu ručně. Grafik může během několika minut vytvořit desítky návrhů a marketingový pracovník může pomocí AI připravit koncept kampaně, texty i základní analýzu zákaznických dat.
Neznamená to však automaticky konec těchto profesí.
Spíše se posouvá hranice toho, co musí pracovník zvládnout sám. Rutinní část práce přebírá software a člověk se přesouvá více ke kontrole výsledků, zadávání úkolů, strategii a rozhodování.
Data z používání AI to začínají ukazovat i v praxi. OpenAI v roce 2026 při analýze více než 800 000 pracovních konverzací zjistilo, že AI lidem často umožňuje vykonávat činnosti, které dříve patřily jiné profesi. Obchodník si například může analyzovat data bez pomoci analytika a pracovník marketingu vyřešit jednoduchý technický problém bez programátora.
Problém může být největší pro juniory
Jedním z méně viditelných důsledků AI může být změna kariérního žebříčku.
Řada profesí tradičně fungovala tak, že mladší zaměstnanci začínali na jednodušších úkolech a postupně získávali zkušenosti. Juniorní právník procházel dokumenty, začínající analytik připravoval tabulky a mladý programátor řešil jednodušší části projektu.
Právě takové úkoly ale dnes AI zvládá nejlépe.
Pokud firmy část těchto činností automatizují, mohou potřebovat méně juniorních zaměstnanců. To může vytvořit zvláštní problém: firma potřebuje zkušené specialisty, ale zároveň omezuje pozice, na kterých se budoucí specialisté zkušenosti teprve učí.
Tento trend zatím nelze jednoznačně oddělit od širšího vývoje ekonomiky, ale obavy kolem vstupních pozic se objevují stále častěji.
Průzkum Anthropic mezi uživateli Claude z roku 2026 například ukázal výrazně větší obavy z dopadu AI na juniorní kolegy než na zkušenější pracovníky. Výsledky je však nutné brát s rezervou, protože průzkum nebyl reprezentativní pro celý pracovní trh a výrazně v něm převažovali lidé z technologických a manažerských profesí.
Která zaměstnání jsou vůči AI odolnější?
Generativní AI má zatím výrazně menší dopad na profese, kde je důležitá fyzická přítomnost, manuální práce nebo intenzivní kontakt s lidmi.
Obtížnější je například nahradit:
zdravotní sestry, řemeslníky, elektrikáře, instalatéry, stavební pracovníky, pečovatele, pracovníky v gastronomii nebo řadu servisních profesí.
Data OECD ukazují, že generativní AI je v současnosti výrazně více schopná zasáhnout oblasti, jako jsou informační technologie, finance a odborné služby, než například stavebnictví, zemědělství nebo zdravotní a sociální péči.
To se však může postupně měnit s rozvojem robotiky.
Jazykový model dokáže vytvořit plán opravy vodovodu, ale fyzicky jej opravit neumí. Pokud se však pokročilá AI propojí s levnými a schopnými roboty, automatizace se může rozšířit i do profesí, které jsou dnes relativně chráněné.
Takový vývoj je ale podstatně náročnější než automatizace práce na obrazovce počítače.
AI bude některá místa rušit a zároveň vytvářet nová
Technologické změny historicky pracovní místa nejen rušily, ale také vytvářely.
Podobný scénář očekává World Economic Forum i v příštích letech. Podle jeho průzkumu mezi více než tisícovkou velkých zaměstnavatelů mohou ekonomické, technologické, demografické a další změny do roku 2030 vést ke vzniku přibližně 170 milionů pracovních míst a zániku 92 milionů jiných. Výsledkem by byl čistý přírůstek 78 milionů pracovních pozic. Nejde přitom pouze o důsledek AI, ale o kombinaci několika dlouhodobých trendů.
Mezi rychle rostoucí profese podle stejné studie patří specialisté na AI a strojové učení, odborníci na velká data, fintech inženýři a vývojáři softwaru.
Výrazný růst však WEF očekává také u profesí, které s umělou inteligencí téměř nesouvisejí, například u pečovatelů, zdravotnických pracovníků, učitelů, stavebních profesí nebo doručovacích služeb.
AI tedy nemusí způsobit jednoduše „méně práce“. Pravděpodobnější je změna její struktury.
Nejdůležitější může být schopnost pracovat s AI
Pro většinu zaměstnanců proto nemusí být hlavní otázkou, zda AI jejich profesi úplně nahradí, ale zda ji začne lépe používat někdo jiný.
Člověk, který dokáže pomocí AI rychle analyzovat dokument, připravit první návrh, automatizovat rutinní úkol nebo vyhledat potřebné informace, může být výrazně produktivnější než pracovník, který stejné činnosti vykonává ručně.
Současně ale zůstávají důležité schopnosti, které současné modely zvládají obtížněji: úsudek, odpovědnost, práce s lidmi, znalost konkrétního prostředí nebo schopnost poznat, kdy se AI mýlí.
OECD proto upozorňuje, že většina lidí pracujících v profesích výrazně vystavených AI nemusí být specialisty na strojové učení. Budou však potřebovat jiné kombinace digitálních, analytických, manažerských a sociálních dovedností.
AI tak pravděpodobně nenahradí lidskou práci jedním velkým skokem. Mnohem pravděpodobnější je postupná automatizace jednotlivých činností. Některé pozice kvůli tomu zaniknou, jiné vzniknou a velká část dnešních zaměstnání se změní. Pro pracovníky i firmy proto bude zásadní především schopnost přizpůsobit se tomu, co už stroje dokážou dělat rychleji a levněji než člověk.
