Nejistota ohledně inflace a cel pokračuje

Americké akciové trhy se na konci týdne ocitly pod silným prodejním tlakem. Investoři reagovali na hrozbu nových celních tarifů, které oznámila Trumpova administrativa, a zároveň zpracovávali překvapivý nárůst spotřebitelských inflačních očekávání.

Nejnovější měsíční zpráva o zaměstnanosti, která zůstala ve stínu těchto událostí, navíc ukázala smíšené signály ohledně stavu americké ekonomiky.

Hlavní akciové indexy výrazně oslabily. K poklesu přispěly i ztráty technologických gigantů, včetně společnosti Amazon. Její akcie oslabily o 4 % poté, co firma nenaplnila očekávání Wall Street svým výhledem tržeb.

Současně se trhy snaží vyrovnat s měnící se měnovou politikou. Inflační očekávání amerických spotřebitelů vyskočila na 4,3 %, což je o celý procentní bod více než v předchozím měsíci. Tento vývoj vyvolal růst výnosů desetiletých státních dluhopisů na 4,5 %. To naznačuje, že investoři očekávají pokračující opatrný přístup Federálního rezervního systému.

Nejistota na trhu

Americké akcie v pátek klesly, když investoři reagovali na hrozbu dalších možných cel ze strany Trumpovy administrativy. Zároveň zpracovávali nárůst spotřebitelských inflačních očekávání a zastíněnou měsíční zprávu o zaměstnanosti.

Index S&P 500 se propadl téměř o 1 %, zatímco technologicky zaměřený Nasdaq Composite klesl přibližně o 1,4 %. Oba indexy přitom zakončily druhý týden po sobě v červených číslech. Dow Jones Industrial Average také klesl o téměř o 1 %, čímž zaznamenal nejhorší denní výkon za přibližně čtyři týdny.

V pátek v Bílém domě prezident Donald Trump oznámil, že brzy představí plán na reciproční cla na americký dovoz. Toto prohlášení učinil během setkání s japonským premiérem Shigeruem Ishibou, při kterém také uvedl, že cla na Japonsko jsou jednou z možností.

Hlavní indexy se dostaly do červených čísel již dříve během dne poté, co důvěra amerických spotřebitelů na začátku února klesla na sedmiměsíční minimum a nedosáhla očekávání analytiků. Inflační očekávání vzrostla kvůli obavám z Trumpových hrozeb zavedením cel.

Američané nyní očekávají roční inflaci ve výši 4,3 %, což je o celý procentní bod více než minulý měsíc, uvedl průzkum Michiganské univerzity.

Výnos desetiletých státních dluhopisů vzrostl na denní maximum 4,5 % v reakci na aktualizaci spotřebitelského sentimentu a měsíční zprávu o zaměstnanosti. Tato zpráva ukázala, že americká ekonomika v lednu vytvořila 143 000 nových pracovních míst. Tím zaostala za očekáváním ekonomů, ale zároveň nadále signalizuje odolnost trhu práce. Míra nezaměstnanosti klesla na 4,0 % z prosincových 4,1 %.

Mezitím akcie Amazonu oslabily o 4 % poté, co se tento e-commerce gigant připojil k Googlu a dalším velkým technologickým společnostem zaměřeným na AI a zklamal Wall Street svým výhledem tržeb.

Výhled Fedu

Americká centrální banka se nachází ve složité situaci, kdy musí vyvažovat svůj přístup k měnové politice v reakci na nejnovější ekonomická data a očekávání trhu.

Přestože inflace v posledních měsících zpomalila, lednový nárůst spotřebitelských inflačních očekávání na 4,3 % naznačuje, že obavy z cenových tlaků přetrvávají. To by mohlo ovlivnit budoucí rozhodování Federálního rezervního systému ohledně úrokových sazeb.

Fed v současné době drží sazby v pásmu 4,25–4,50 %, přičemž předseda Jerome Powell opakovaně zdůraznil, že centrální banka nebude spěchat se snižováním sazeb, dokud nebude mít dostatek důkazů o trvalém zpomalení inflace. Vzhledem k tomu, že americká ekonomika stále vykazuje známky odolnosti, včetně solidního trhu práce, Fed se zatím vyhýbá agresivnějšímu uvolnění měnové politiky.

Dalším faktorem, který by mohl ovlivnit rozhodování Fedu, je nástup nové administrativy Donalda Trumpa. Trump již naznačil plány na rozsáhlé obchodní tarify vůči Číně, Kanadě a Mexiku, což by mohlo zvýšit inflační tlaky. Pokud by se situace vyvinula směrem k obchodní válce, Fed by mohl být nucen přehodnotit svůj postoj a případně reagovat změnou politiky, aby stabilizoval ekonomiku.

Závěr

Americké akciové trhy se v posledních dnech ocitly pod značným tlakem, a to v důsledku kombinace několika faktorů. Především rostoucí inflace, nejistoty ohledně obchodních tarifů zaváděných Trumpovou administrativou a opatrného přístupu Federálního rezervního systému k dalšímu směřování úrokových sazeb.

Investoři se musí připravit na období zvýšené volatility, protože trhy budou pečlivě sledovat, jak se vyvíjí situace kolem obchodních tarifů a jak na ni budou reagovat jak podniky, tak samotný Fed. Zatímco technologické akcie zažily výraznější propad, širší indexy jako S&P 500 a Dow Jones se rovněž nevyhnuly poklesu.

Klíčovou otázkou pro nadcházející týdny zůstává, zda se inflace a trh práce udrží na současné trajektorii, nebo zda nová obchodní opatření způsobí ekonomické zpomalení, které by mohlo donutit Fed ke změně politiky.

Jisté je, že období klidného růstu, jaké trhy zažívaly v předchozích dvou letech, je nyní nahrazeno novou érou nejistoty, ve které budou investoři muset pečlivě zvažovat své další kroky.