Prognózy a aktuální situace spojené s inflací
Meziroční inflace v eurozóně se podle pátečních rychlých údajů zmírnila na nejnižší úroveň od října 2021. V září klesla na 4,3 %.
To bylo méně než srpnová hodnota 5,2 % meziročně, zatímco meziměsíční inflace se snížila z 0,5 % na 0,3 %.
Jádrová inflace, která nezahrnuje energie, potraviny, alkohol a tabák a kterou bedlivě sledují tvůrci měnové politiky, se v září meziročně snížila na 4,5 % ze srpnových 5,3 %.
Čerstvý tisk přichází poté, co Evropská centrální banka v září rozhodla o zvýšení úrokových sazeb na rekordní úroveň. Stanovila tak svou klíčovou sazbu na 4 %.
Tento krok byl popsán jako „holubičí zvýšení“. ECB také dosud nejsilněji naznačila domněnky její rady guvernérů. Ta se domnívá, že sazby mohou být na dostatečně vysoké úrovni, aby se inflace ve střednědobém horizontu dostala na cílovou úroveň.
Nejnovější makroekonomické projekce banky pro eurozónu předpokládají, že inflace letos dosáhne v průměru 5,6 %, v roce 2024 klesne na 3,2 % a v roce 2025 na 2,1 %.
Oficiální představitelé se snažili tlumit očekávání ohledně snížení sazeb na obzoru. Francois Villeroy de Galhau je guvernérem francouzské centrální banky. Ten tento týden pro televizi CNBC uvedl, že by bylo „předčasné” sázet na to, kdy dojde k prvnímu snížení.
Situace zůstává komplikovaná, neboť ECB pro letošní rok předpovídá bloku vlažný hospodářský růst ve výši 0,7 %. V příštích dvou letech pak 1 % a 1,5 %.
Odlišná inflace v evropských zemích
Rizikem pro inflační prognózy banky může být i nedávný nárůst cen ropy.
Vývoj v jednotlivých evropských zemích zůstává velmi rozdílný. Meziroční růst cen v Německu, největší ekonomice eurozóny, zůstává výrazně nad cílovou hodnotou 4,3 %. Německo se totiž také potýká s hospodářským poklesem.
Podle odhadů Eurostatu, statistické agentury EU, dosáhla celková inflace harmonizovaná napříč zeměmi eurozóny za září 5,6 % ve Francii. Dále 3,2 % ve Španělsku, zatímco Slovensko a Slovinsko trpí inflací 8,9 % a 7,1 %.
