Březen je měsíc, který si mnoho z nás automaticky spojuje s daňovým přiznáním. I z tohoto důvodu jsme vyzpovídali advokáta a daňového poradce Michala Hanycha, který se navíc specializuje také na digitální podnikání a pravidla pro zdaňování kryptoměn. Níže přinášíme v textové podobě ty nejdůležitější informace, celý rozhovor si můžete poslechnout v přiloženém videu.
Kryptoměny jsou stále velmi mladou oblastí, a proto spousta jejich držitelů nemá dodnes úplně jasno v tom, kdy a jak by se virtuální měny měly danit. Dnes se zaměříme na danění kryptoměn z hlediska fyzické osoby. Příště si povíme, jak by tuto oblast měly řešit právnické osoby.
Jak a kdy jsi se ke kryptoměnám vůbec dostal?
Shodou okolností jsem se někdy v roce 2015 objevil v Paralelní Polis. Celé to prostředí mne zlákalo ke koupi první kryptoměny.
Kdy musím řešit zdanění kryptoměn a kdy jsem naopak osvobozen?
Danit se musí všechno, pokud dojde k realizaci zisků. V případě fyzické osoby je třeba danit, jestliže dosáhnu příjmu (ať již peněžního, nepeněžního, nebo dosaženého i směnou krypta za krypto).
Pokud nakoupím kryptoměnu – můj majetek se nezměnil a je stále stejný, zvýší se až v případě, že cena kryptoměny půjde nahoru a rozhodnu se ji prodat. To je ta chvíle, kdy je třeba řešit zdanění. Daní se rozdíl mezi cenou nabytí a prodejní. Ke kryptoměnám se stavíme jako k nehmotnému majetku, ne jako k penězům (není to měna ve smyslu státní měny, takže nemá výhody s měnou spojené).
Směna jedné kryptoměny za jinou?
Správně by se mělo v případě směny zjišťovat, jestli v důsledku směny nedošlo ke zhodnocení. Teorie se ale rozchází s realitou a málokdo to tak opravdu dělá. Účetnictví je pouze tak dobré, jak dobré jsou podklady a záznamy o něm. Většina obchodů se odehrává v blockchainovém prostředí, kde se dá i zpětně dohledávat, jaké transakce kdo provedl. Ale je pravda, že účetní na toto opravdu nástroje nemají. Do jisté míry může blockchain analyzovat policie či finanční úřad.
V případě právnické osoby nejde o to, jestli realizuje příjem, ale jestli dosáhne výnosu – vznikne mi právo na budoucí příjem.
Do jaké míry je stát schopen do pseudoanonymního prostřední kryptoměn nahlížet?
Co se dostane do sféry bankovního účtu, tak si finanční úřad dokáže zjistit (výběry krypta zpět do fiatu) a bez diskuse je třeba zdanit. Co je mimo bankovní účet, tak se to musí finanční úřad dozvědět jinou cestou. Bitcoin je pseudoanonymní měna – pokud je úřad schopen identifikovat, komu patří jaká adresa, tak ví pochopitelně i o transakcích na ní a může se ptát, jestli byly zdaněné. Příklad: pokud mi přijde na účet třeba 10 BTC, tak to ale automaticky neznamená, že jsem je vydělal. Mohl jsem si je třeba půjčit. V případě, že se správce daně na tyto BTC zeptá, musím být schopen to vysvětlit a obhájit si své tvrzení.
Více se dozvíte v celém rozhovoru zde:
