Kryptoměnové platby za několik let své existence zatím zdaleka nedosáhly globálního rozšíření. Zaplatit za zboží a služby bitcoiny lze jen ve vybraných obchodech a globální používání kryptomatů a kryptopeněženek je v nedohlednu.
Co kryptoměnám brání získat světovou popularitu a proč se je lidé zdráhají používat? Na jaké problémy narážejí poskytovatelé kryptoplatebních služeb a podnikatelé uvažující o používání kryptoměn? Zkusme se na tuto problematiku podívat podrobněji. Následující přehled se zakládá na výzkumech provedených společností GRAFT Blockchain a Cambridgeským centrem pro alternativní finance.
Názor podnikatelů
Globální platební ekosystém GRAFT Blockchain ve svém nedávném šetření zkoumal motivační a demotivační faktory, které ovlivňují rozhodnutí podnikatelů (ne)používat kryptoměny a kryptoměnové platební systémy. Dan Itkis, spoluzakladatel GRAFTu a jeden z řečníků kryptokonference Blockchain & Bitcoin Conference Prague, nám poskytl souhrnné výsledky výzkumu, s nimiž se můžete seznámit níže.
Výzkumu se zúčastnilo 65 podnikatelů, z nichž 21 provozuje kamenné obchody, 30 podniká na internetu a dalších 14 spojuje oba druhy podnikání. Někteří používají systémy POS nebo e-commerce, ale nikdo se dosud nerozhodl zařadit mezi způsoby platby kryptoměny. Výzkum se prováděl metodou online dotazníkového šetření, mimo jiné se zjišťoval předmět podnikání, pozitivní a negativní faktory ovlivňující zájem o kryptoměny a vlastnosti, které by dotázaní rádi viděli jako součást existujících platebních systémů.
Co podněcuje zájem podnikatelů o kryptoměny?
Všichni podnikatelé
Graf znázorňuje odpovědi všech dotázaných podnikatelů. Mezi faktory zvyšující zájem o používání kryptoměn patří:
- možnost získat nové zákazníky (48 z 65: 74 % dotázaných);
- snížení transakčních poplatků (46 z 65: 74 %);
- vnímání tržního segmentu jako inovačního (38 z 65: 60 %);
- rychlejší rozhodnutí zákazníků o koupi / větší objem nákupů (34 z 65: 52 %);
- zavádění nových věrnostních programů pro zákazníky (33 z 65: 50 %);
- zvýšení poptávky ze strany zákazníků (24 z 65: 37 %).
Na základě těchto odpovědí lze učinit závěr, že hlavní hnací sílou motivující k používání kryptoměn je zvýšení zisku (což je zcela logické). Pro většinu podnikatelů je rovněž důležité jejich postavení na trhu, proto jsou ochotní používat kryptoměny, aby byly jejich společnosti považovány za inovační a pokrokové.
Odpovědi offline podnikatelů provozujících kamenné obchody a provozovatelů internetových obchodů (e-commerce) se poněkud lišily.
Provozovatelé kamenných obchodů
- možnost získat nové zákazníky (15 z 21: 71 % dotázaných);
- snížení transakčních poplatků (14 z 21: 67 %);
- vnímání tržního segmentu jako inovačního (14 z 21: 67 %);
- rychlejší rozhodnutí zákazníků o koupi / větší objem nákupů (11 z 21: 52 %);
- zavádění nových věrnostních programů pro zákazníky (9 z 21: 42 %);
- zvýšení poptávky ze strany zákazníků (6 z 21: 29 %).
Provozovatelé internetových obchodů
- možnost získat nové zákazníky (23 z 30: 77 % dotázaných);
- snížení transakčních poplatků (19 z 30: 63 %);
- vnímání tržního segmentu jako inovačního (17 z 30: 57 %);
- rychlejší rozhodnutí zákazníků o koupi / větší objem nákupů (18 z 30: 60 %);
- zavádění nových věrnostních programů pro zákazníky (12 z 30: 40 %);
- zvýšení poptávky ze strany zákazníků (11 z 30: 37 %).
Co brání používání kryptoměn?
Všichni podnikatelé
Podnikatelé dále vyjmenovali důvody, proč dosud nezavedli kryptoměnové platby:
- vysoké transakční poplatky (37 z 65: 57 % dotázaných);
- nedostatečná integrace kryptoměn do existujících POS systémů (37 z 65: 57 %);
- příliš velké kolísání kryptoměnových kurzů (36 z 65: 55 %);
- příliš pomalé transakce (36 z 65: 55 %);
- obtížná implementace a náročné školení zaměstnanců (19 z 65: 29 %);
- nevyřešená otázka poplatků (kdo je plátcem?) (18 z 65: 28 %);
- nedostatečná informovanost veřejnosti, složitost používání (1 z 65: 1 %);
- absence dostupných zařízení pro provádění operací s fiatními měnami (1 z 65: 1 %);
- nedůvěra zákazníků (1 z 65: 1 %).
Z odpovědí vyplývá, že hlavní překážky zavedení kryptoměnových plateb souvisí s vysokými náklady a nedostatečnou „zralostí“ celého kryptoplatebního systému: integrace kryptoměn do moderních POS systémů je minimální, což vyvolává problémy s prováděním plateb a provozem platebních terminálů. Neposlední roli hraje i příliš dlouhá doba vypořádání transakcí v síti.
Provozovatelé kamenných obchodů
- nedostatečná integrace kryptoměn do existujících POS systémů (14 z 21: 76 % dotázaných);
- příliš pomalé transakce (13 z 21: 70 %);
- příliš velké kolísání kryptoměnových kurzů (12 z 21: 64 %);
- vysoké transakční poplatky (10 z 21: 52 %);
- nevyřešená otázka poplatků (kdo je plátcem?) (8 z 21: 47 %);
- obtížná implementace a náročné školení zaměstnanců (6 z 21: 29 %).
Provozovatelé internetových obchodů
- vysoké transakční poplatky (17 z 30: 57 % dotázaných);
- příliš velké kolísání kryptoměnových kurzů (15 z 30: 50 %);
- příliš pomalé transakce (14 z 30: 47 %);
- nedostatečná integrace kryptoměn do existujících POS (11 z 30: 37 %);
- nevyřešená otázka poplatků (kdo je plátcem?) (8 z 30: 27 %);
- obtížná implementace a náročné školení zaměstnanců (8 z 30: 27 %);
- nedostatečná informovanost veřejnosti, složitost používání (1 z 30: 1 %);
- absence dostupných zařízení pro provádění operací s fiatními měnami (1 z 30: 1 %);
- nedůvěra zákazníků (1 z 30: 1 %).
Jaké možnosti kryptoplatebních systémů by podnikatelé uvítali?
Všichni podnikatelé
Mezi nejčastější přání dotázaných patřila možnost všeobecné integrace kryptoměn do platebních systémů. Konkrétně se jednalo o tyto preference:
- integrace do existujících terminálů (47 z 65: 72 % dotázaných);
- okamžité výplaty ve fiatních měnách (40 z 65: 62 %);
- integrace se softwarem pro e-commerci (40 z 65: 62 %);
- integrace s POS systémy (40 z 65: 62 %);
- zabudovaná možnost sledování věrnostních programů (22 z 65: 34 %);
- přijímání plateb ve fiatních měnách a převod do kryptoměn (1 z 65: 1 %);
- možnost jednoduché platby na webových stránkách (1 z 65: 1 %).
Je zřejmé, že podnikatelé čekají, až se kryptoplatby stanou stejnou samozřejmostí jako platby bankovní kartou. K tomu, aby platby v Bitcoinech probíhaly stejně hladce jako třeba korunové platby, je potřeba překonat celou řadu překážek a vyřešit úkoly, které vyžadují hodně práce a času.
Problémy poskytovatelů kryptoplatebních služeb
Jiný pohled na situaci s platbami v kryptoměnách nabízí výzkum Cambridgeského centra pro alternativní finance Univerzity v Cambridgi (Cambridge Centre for Alternative Finance), který byl proveden mezi kryptoměnovými společnostmi v r. 2016–2017.
Výzkumu se zúčastnilo 144 společností ze 38 zemí. Více než sto kryptoměnových společností (směnáren, kryptoměnových peněženek a poskytovatelů kryptoplatebních služeb) a 30 soukromých těžařů se zúčastnilo jednoho nebo více online dotazníkových šetření. Výzkum byl zaměřen na srovnávací analýzu a odhalení problémů světového kryptoprůmyslu.
Hlavní výzvy
Bylo zjištěno, že hlavní výzvou pro poskytovatele kryptoplatebních služeb je navazování a podporování vztahů s bankovními institucemi a provozovateli převodu peněz (MTO). Dalším zásadním problémem je dodržování regulačních předpisů vyžadující vysoké náklady a nízká likvidita na lokálních devizových trzích.
Naopak nejmenší potíže způsobuje konkurence ze strany tradičních platebních systémů (například Western Union) a společností působících v oblasti finančních technologií.
Zeměpisné rozložení poskytovatelů kryptoplatebních služeb
Pro výzkum byly zvoleny společnosti ze zemí Severní Ameriky, Latinské Ameriky, Evropy, Asie a Pacifik a také z několika afrických zemí (které neměly zásadní vliv na celkové výsledky).
Největší počet poskytovatelů kryptoplatebních služeb byl zaznamenán v Evropě a v regionu Asie a Pacifik (33 % v každé z lokalit). 19 % zkoumaných společností pochází ze Severní Ameriky, 11 % pak z Latinské Ameriky a 4 % mají sídlo v afrických zemích.
Na diagramu je znázorněno rozložení společností podle konkrétních zemí. Nejvíce kryptoplatebních společností sídlí v USA a Spojeném království (15 % v každé zemi), na druhém místě je Jižní Korea (10 % společností). Zbytek (44 %) se nachází v blíže neupřesněných „dalších zemích“.
Skoro dvě třetiny poskytovatelů kryptoplatebních služeb (65 %) se zaměřuje pouze na jednu z následujících čtyř činností (nejčastější jsou poskytovány obchodní služby):
- poskytování služeb spojených s převodem peněz;
- provozování univerzální kryptoměnové platformy;
- B2B platby;
- poskytování obchodních služeb.
27 % společností provozuje dvě činnosti a 8 % nabízí dvě a více služeb.
Společnosti z Latinské Ameriky a regionu Asie-Pacifik poskytují služby převážně místním zákazníkům, naopak v Severní Americe a Evropě mají provozovatele platebních služeb výrazně bohatší zákaznické portfolio. 30 % zákazníků evropských společností pochází z Asie a Pacifik a 39 % služeb severoamerických společností je poskytováno zákazníkům z evropských zemí. Tento rozdíl se vysvětluje tím, že severoameričtí a evropští provozovatelé platebních služeb akceptují více druhů kryptoměn. Společnosti z Latinské Ameriky a Asie-Pacifik pracují převážně s národními měnami.
Závěr
Přes všechny problémy, které současně provázejí rozvoj kryptoměnového průmyslu, vzniká v této oblasti stále víc provozovatelů platebních služeb a stoupá i počet jejich zákazníků. Členové globální kryptokomunity společně usilují o zlepšení podmínek pro poskytování a spotřebu služeb. Zdá se však, že celosvětového zavedení kryptoměnových plateb se zatím nedočkáme.
Více informací
Kdy začneme platit za zboží a služby svými oblíbenými kryptoměnami? A jaké změny musí proběhnout ve světě financí, aby se kryptoplatby staly realitou? Na tyto a další otázky odpoví spoluzakladatel kryptoměnového platebního ekosystému GRAFT Blockchain Dan Itkis, který vystoupí 17. května na Blockchain & Bitcoin Conference Prague.
