Během prvních let po vzniku Bitcoinu panovalo přesvědčení, že v tomto prostoru existuje poměrně velká anonymita. S postupem času se to však mění a soukromí postupně ubývá.
Anonymita a krypto
Je jasné, že anonymita jednou z několika velkých výhod, které řada uživatelů kryptoměn vyhledává již od jejich prvních dní. Samotný Bitcoin byl mnohými považován za poměrně velmi anonymní měnu. Ostatně, tento prvek je zakotven i ve whitepaperu BTC, kde je Bitcoin definován jako „digitální hotovost.” Tedy nikoli jen digitální peníze, ale hotovost. Platí přitom, že platba hotovostí je jediný způsob, jak za něco zaplatit korunou, eurem či dolarem zcela anonymně.
Nyní však již víme, že Bitcoin je tzv. pseudoanonymní – jeho transakce jsou veřejné a kdokoli si je může prohlížet, stejně jako zůstatky na adresách. Stačí tedy znát majitele adresy a rázem můžete nahlédnout přímo do něčí peněženky a historie – z pohodlí počítače nebo mobilu – 24 hodin denně.
Vznik anonymních mincí
Pokud jste tu déle, již tušíte, co bude následovat. Speciální mince, jako je Monero, Zcash či Dash, které byly konkrétně zamýšleny a vytvořeny jako anonymní. Dash odešle všechny transakce do masternodu, kde jsou transakce smíchány a po důkladném „smíchání“ je každá transakce odeslána do cílové peněženky. Dash má také další funkci ochrany soukromí nazvanou soukromé odesílání, která používá technologii CoinJoin k dalšímu mixování transakcí.
Zcash na druhé straně má výkonnou technologii stealth, ale uživatelé mají na výběr mezi používáním tajných nebo transparentních transakcí. Teoreticky, pokud někdo používá zcela tajnou transakci Zcash, měla by být anonymní.
Ale i anonymita většiny těchto speciálně vytvořených kryptoměn pro soukromí (tzv. privacy coinů) byla ohrožena. Chainalysis například nedávno oznámila, že prolomila soukromí kryptoměn Dash a Zcash. Mnoho uživatelů navíc dodatečné funkce soukromí nepoužívá. 99,3% uživatelů Dash nepoužívá soukromé odesílání a 99,1% transakcí Zcash není zcela tajných – to otevírá cestu pro sledování transakcí.
Soukromí a anonymita v ohrožení
Anonymita je stále vzácnější s tím, jak přicházejí stále sofistikovanější metody k de-anonymizaci kryptoměnových transakcí. Nepochybně nejúčinnější metodu skýtá tzv. KYC a AML regulace. Tyto zákony a pravidla nutí burzy a směnárny, aby od zákazníků vyžadovaly rozsáhlé poskytnutí identifikačních dat. Tato data jsou následně burzami shromažďována.
Když si tedy chcete koupit krypto na burze, nejprve se musíte identifikovat. A poté, co si své kryptoměny odešlete do své peněženky, je tato externí peněženka spojena s vaší osobou. A to je jen začátek. Existují také rozsáhlé možnosti využíti řady algoritmů či umělé inteligence k dešifrování majitelů kryptoměn. Ty se následně používají k tvorbě map kryptotransakcí a tyto mapy ukazují pohyb krypta mezi různými známými peněženkami, burzami, platformami, společnostmi, jednotlivci atd…
Účelem je, že banky, úřady, vlády a další subjekty mohou zajistit, že krypto nebude používáno k praní peněz nebo k jiným trestným činnostem. Když někdo začne používat krypto k nezákonným činnostem, může být vypátrán a potrestán, nebo mu bude zrušen účet na burze, případně v bance. To však současně vede k obavám o soukromí. Anonymita a soukromí je přitom základním lidským právem a mnozí z nás jsou těmito pravidly dotčeni, zatímco ti, kteří chtějí páchat nějakou trestnou činnost, si cestičky najdou.
Závěr
Problém anonymity spočívá v nalezení optimálního kompromisu mezi právem na soukromí a snahou úřadů, bojovat proti zločinu. Je to klasický problém, kdy stojí lidská práva proti ochraně a národní bezpečnosti a trend je celosvětově dosud takový, že převažuje spíše bezpečnost na úkor anonymity či soukromí. Zda je to dobře nebo špatně, na to už si milý čtenáři odpověz sám.
